Amadeo´´: Jistěže nebude. Taky jsem obvykle se svými pocity radši sám. Děkuju za nakouknutí a těší mě, že zaujala :-)

Conely: Opravdu myslíš, že krátké básně jsou znakem spěchající doby? Máš pravdu v tom, že píše opravdu každý. Ale dá se v tom zorientovat. A té kvality je v tom setsakra málo. Já to mám tak, že obdivuju ty, kteří poezii dotáhli a vybrousili k takové dokonalosti, že ke sdělení téhož jim stačí zlomek toho, co jiným. Je v tom mnohem víc prostoru a i síly. Bavím se ale o skutečných básnících. Ne o exhibicionistech, kteří neumějí pořádně ani svoji mateřštinu, ale ukájejí se vyvěšováním svých netradičních pocitů a zážitků na internet.

Prvními dvěma strofami jsem se tak nějak pročetl a musím se přiznat, že mě zrovna dvakrát nechytly. Znějí dost frázovitě a zaměnitelně. Ale poslední čtyři řádky mi za to stály. To je moc hezky řečeno a obstálo by to docela dobře samo o sobě. Výborný nápad :-)

Mám rád když prší. Zalije to duši a nasytí prameny. A mám rád básničky o dešti. Škoda jen těch slabších rýmů. Asi bych je taky pustil po vodě :-)

Pajalord: Děkuju, to mě těší :-)

Buď rád za to, že múza prosí tebe. Protože když naopak autor prosí múzu, což je bohužel výrazně častější případ, výsledek podle toho obvykle taky vypadá. Máš to hezký :-)

Johanka: Tak to mám radost :) Dík!

Jako když vítr na chvilinku usedne na tvoji dlaň. Viděl jsem to. Díky za zážitek :-)

Je krásná. A - už jsem to jednou někomu psal - kdysi řekl Saint-Exupéry, že dokonalosti není dosaženo, když už není co přidat, ale naopak když už není co ubrat. Zase se to potvrdilo. Moc se ti povedla.

Amadeo´´: Ona by hlavně každá cesta měla vést odněkud někam. Jak píše Yasmin, stará cesta je dobrým začátkem pro tu novou. Děkuju za nakouknutí :-)

Yasmin: Ano, je to přesně tak, jak říkáš. Děkuju za návštěvu, mám z ní radost :-)

Ten nápad je geniální. Bohužel i dost smutnopravdivej. Líbí se mi to.

Kdyby nic jiného, poslední dva verše by mi stačily! Ale celá je vlastně parádní :-) Jen dvě drobnosti - už od základky jsem alergickej na "když x tak ( co třeba "už se stmívá" ) a "kdyby jsi" je spávně kdybys ( co teda "i kdybys byl jen součást snu"? )
To nic nemění na tom, že mě chytla. A z toho, že jsem chytrej jak rádio si nic nedělej :-)

Takový jemný styl! Ale přečti si po sobě znova ty rýmy. Namátkou: odejít, otevřít, políbit, ucítit. Slovesa v infinitivu. Ta se samozřejmě budou rýmovat vždycky. Ale parádu s tím fakt nenaděláš. Atd. atd... (škoda)

Taková lehce dělnická :-) Každopádně u takhle vázaného verše by to chtělo trochu poladit rytmus. Některé ty verše se sice hezky rýmují, ale jinak znějí kostrbatě. A pozor, nožičky bolely :-)

Zamila: Díky moc, je to taková poznámka na okraji sešitu :-)

Já nevím proč, ale asi by mi přišla silnější bez těch rýmů. Ale vlastně zase i tuctovější. Teď jsem to rozštíp, co? Jako báseň to hezky plyne až k poslednímu řádku, kterej trošku přerostl. Pocity mi nepřísluší hodnotit, můžu jen přát, abys měla v budoucnu příjemnější náměty :-)

A42: Fakt nenapadá? Co veškeré znásilňování přírody, kterou dnes respektujem úplně minimálně a která nám to pomalu vrací? Dřív s ní lidé spolupracovali. Nebudu vyjmenovávat příklady, strávil bych u toho půl dne.

Navíc mi došlo, že mluvíš jinými slovy o tom samém. Jistěže je hromada věcí, ke kterým je lepší se nevracet. No jasně! Jenomže to nejdřív musíš vědět co kdy kde bylo špatně. Odkud ta cesta vede a kam by mohla (neměla) vést. Kdo tohle ignoruje, snadno se dopustí zbytečných a někdy i fatálních chyb.

marinka: Btw - stačí se podívat, jak dneska složitě zápolíme s tím, co v minulosti bylo celkem normální, nebo se řešilo obyčejným selským rozumem.

marinka: To je samozřejmě dobře. Já taky. Ale kdo chce jít novými cestami, měl by vědět odkud a kudy přišel. Jinak se docela snadno může stát, že v potu tváře nalezne už dávno nalezené.