Radku, když si odmyslím první dva verše, které jsou jakousi povinnou součástí téměř všech tvých básní, a které je při množství děl, které neustále tvoříš, pro mě už tak trochu degradují, musím říct, že to s těmi lahvemi je prostě parádní. Ta myšlenka se mi strašně líbí. Asi bych ji zpracoval malinko jinak, ale to nic nemění na tom, že mě uchvátila. Vážně!

Krásná myšlenka. Ono to vlastně nemusí být jen o starých lidech, ale vlastně o komkoli. Netuším, co se v těch druhých odehrává a nepřestane mě to udivovat a překvapovat :-)

Pane jo, zrovna včera jsem narazil na jednu myšlenku, která se strašně hodí na tvoje básně. Je to opravdu tak - dokonalé není to, kde už není co přidat, ale naopak, kde už není co ubrat. Když si vybavím, jakým směrem se ubírá tvoje tvorba, pak opravdu kráčí k dokonalosti :-)

Sakra, nedá mi to, abych sem nevlez ještě jednou... Ten text je vážně výbornej!

Hmmm, docela drsný... a vážně dobrý. Žádný velký okecávání. Umíš se trefit.

Amelie M.: Nechci to už psát sem, podívej se do vzkazů, třeba ti to trochu objasním :-)

Opravdu hezký text a moc příjemný hlas. Trošku mi vadí příliš monotónní melodie. Vlastně se mi to líbí víc jako báseň, protože právě díky té monotónnosti jsem ji po chvíli skoro přestal vnímat. Ale neberte mě úplně vážně. Jsem šťouravej zmlsanej muzikant, chytrej jak rádio :-)

Lenča: Moc díky :-)

Yana: Máš pravdu. Ale radši jsem tu anotaci dodal, protože by mě mrzelo, kdyby se to právě díky těm komentářům stočilo pro další případné čtenáře tam, kam jsem nechtěl. Díky za tvoje zamyšlení :-)

vanovaso: Díky moc, těší mě to :-)

Ailin: Děkuju. Nepochybuju o tom, že tomu rozumíš :-)

Orionka: Víš, až po tvém komentáři mi došlo, jak může být vykládána. Ono to tak vlastně je, ale v docela jiném smyslu. To bych použil úplně jinou kategorii. Asi budu muset sesmolit nějakou anotaci :-)

Nebudeš se zlobit, když to tentokrát vysvětlovat nebudu? Třeba bys byla zklamaná :-)

Zajímavá básnička. Zaujala mě. "Konec kouzel kreslený karmínem" je parádní. Škoda jen, že se v tak krátké básni ten karmín dvakrát opakuje - stejně tak jako krev. Ale vlastně jsem si toho při prvním přečtení ani nevšiml :-)

Krásné... kéž bych tohle dovedl. Zase mi nezbývá, než kroutit hlavou nad tím, kam na tohle chodíš :-)

Moc hezká vzpomínka. Ten závěr je parádní :-)

Krásná myšlenka...
Co se skupin týče, stalo se mi přesně to, čeho jsem se při tom jejich překotném zakládání nejvíc bál. Že nás to rozdělí. Přečetl jsem si včera jednu báseň a když jsem u ní chtěl zanechat pár slov, všiml jsem si skupiny. Nenapsal jsem nakonec nic, byť bych ji především pochválil. Ale nerad říkám polopravdy. Nemůžu pak se sebou vydržet.
Došlo mi, že do žádné skupiny patřit nechci. Mám za to, že Psance by měla jako jednu velkou skupinu spojovat především láska ke kráse slova. Kvůli tomu tady přece jsme, ne?

Yasmin: Napsala jsi toho víc než dost... děkuju :-)

kmotrov: No, ono to ničím jiným než výkřikem být ani nemá. Naprosto jsi to trefil. Původně to mělo dokonce být i v názvu. Víš, nechci to uvádět do souvislostí a nechci, aby to bylo spojováno s ničím příliš konkrétním. Takhle se nad tím může každý zamyslet po svém. Díky za tvůj komentář :-)

Orionka: Ono je tam z každého kousek. Myslel jsem to mnohem obecněji, asi tak jak to chápeš ty. Ale odraz toho dění na Psancích, jak říká Amelie, se v tom dá vystopovat taky. Díky za zastavení.