Ailin: Děkuju. Nepochybuju o tom, že tomu rozumíš :-)

Orionka: Víš, až po tvém komentáři mi došlo, jak může být vykládána. Ono to tak vlastně je, ale v docela jiném smyslu. To bych použil úplně jinou kategorii. Asi budu muset sesmolit nějakou anotaci :-)

Nebudeš se zlobit, když to tentokrát vysvětlovat nebudu? Třeba bys byla zklamaná :-)

Zajímavá básnička. Zaujala mě. "Konec kouzel kreslený karmínem" je parádní. Škoda jen, že se v tak krátké básni ten karmín dvakrát opakuje - stejně tak jako krev. Ale vlastně jsem si toho při prvním přečtení ani nevšiml :-)

Krásné... kéž bych tohle dovedl. Zase mi nezbývá, než kroutit hlavou nad tím, kam na tohle chodíš :-)

Moc hezká vzpomínka. Ten závěr je parádní :-)

Krásná myšlenka...
Co se skupin týče, stalo se mi přesně to, čeho jsem se při tom jejich překotném zakládání nejvíc bál. Že nás to rozdělí. Přečetl jsem si včera jednu báseň a když jsem u ní chtěl zanechat pár slov, všiml jsem si skupiny. Nenapsal jsem nakonec nic, byť bych ji především pochválil. Ale nerad říkám polopravdy. Nemůžu pak se sebou vydržet.
Došlo mi, že do žádné skupiny patřit nechci. Mám za to, že Psance by měla jako jednu velkou skupinu spojovat především láska ke kráse slova. Kvůli tomu tady přece jsme, ne?

Yasmin: Napsala jsi toho víc než dost... děkuju :-)

kmotrov: No, ono to ničím jiným než výkřikem být ani nemá. Naprosto jsi to trefil. Původně to mělo dokonce být i v názvu. Víš, nechci to uvádět do souvislostí a nechci, aby to bylo spojováno s ničím příliš konkrétním. Takhle se nad tím může každý zamyslet po svém. Díky za tvůj komentář :-)

Orionka: Ono je tam z každého kousek. Myslel jsem to mnohem obecněji, asi tak jak to chápeš ty. Ale odraz toho dění na Psancích, jak říká Amelie, se v tom dá vystopovat taky. Díky za zastavení.

To je krásná písnička! V klavíru vážně slyším hrací strojek. Nic bych neprodlužoval, nikde přece není psáno, jak má být písnička dlouhá. A tohle je prostě takovej obrázek. Vážně se ti moc povedla :-)

poll: Děkuju, to mě strašně moc těší :-)

Ailin: Ano, to jsou ta slova. Neuvěřitelně krásná, skromná a moudrá...

Ailin: Já naprosto rozumím tomu proč a jak píšeš básně. Mám to hodně podobné. Nemám rád styl typu "tak, teď si sednu a napíšu báseň". Báseň musí přijít sama. Ona musí chtít, ne já. Pak je opravdová a upřímná. To je na první pohled poznat. Proto moc rád čtu tvoje dílka. Tohle všechno v nich nacházím.
Ale nemyslím ani, že je špatné básně upravovat. Respektive - není potřeba se tomu bránit. Už se opakuju, ale napíšu to znova. Kdysi pan Skácel řekl něco zhruba v tomto smyslu - "Básník básně nepíše. Básně už jsou a on je pouze hledá." To je pro mě strašně krásná myšlenka. A vždycky se zamýšlím nad tím, jestli už jsem ji našel celou, nebo jestli ještě chvíli hledat. A myslím, že o to je čas s ní strávený vlastně delší a tím i krásnější :-)

Devils_PIMP: Máš určitě pravdu. Přišlo mi, že by této básničce příliš květnatá mluva spíš uškodila a skryla to, co nese. Pokud mi poradíš jak na to, budu moc rád :-)

Lenča: Yana: Díky za váš čas a vaše slova. Těší mě to :-)

Dozor: Nevím, jak poděkovat :-)

To jsou pravdivé postřehy. Vnímám to v podstatě stejně. Otázkou je, jestli jsme všichni takovéhle sebereflexe schopni a jestli jsme k ní vůbec ochotni.

Amelie M.: Nejspíš ano, ale nehledej v tom úmysl. Jenom kvůli tomu ta báseň rozhodně nevznikla. To prostě není můj styl. Nedokážu ti vlastně pořádně odpovědět, protože sám netuším, kudy všudy ta slova v mojí hlavě putovala. Asi tak... Dík moc :-)

slnečnica: Moc děkuju, jsem rád, že oslovila :-)