Poměrně dost pravdivá :-) Kocovinka po hraní?

Ano, tohle je doopravdy střípek, ale to je na něm právě to hezký. Výborná myšlenka...

Orionka: Vážím si toho, že jsi použila i můj komentář. Já bych ho jenom trochu doplnil:

"Přijde mi zbytečně laciné tyhle pocity nějak polopaticky popisovat tak, aby je pochopil úplně každý. V tom vážně nespatřuju smysl svého tvoření a sám bych si toho pak ani nedokázal vážit. Víš, opravdu mi nejde o to, pohybovat se někde v nějakých žebříčcích popularity. Jde mi hlavně o to, nezradit sama sebe :-)"

Jistě si vzpomínáš, že řeč vůbec nebyla o tom, jestli lhát, či ne, ale o tom, že ti mé básničky připadají krátké, nekonkrétní a de facto nenáročné. Ta věta pak znamenala to, že nechci dělat to, co necítím a čemu nevěřím.

Nevšiml jsem si, že by ti kdokoli z Psanců určoval co a jak máš psát. Je to každého svobodná vůle. Nikdo nemá právo ti brát tvůj přístup k psaní ani jím pohrdat. A pokud vím, nikdo to také nedělá. Předpokládám tedy, že i další tvé ukázky jsou pouze odpověďmi autorů na tvoje komentáře. Vysvětlením jejich vlastního přístupu k psaní ať už jako takovému, nebo k té které konkrétní básni.

Ale, jak už tady jednou zaznělo - taky se už nechci účastnit těch nekonečných diskusí o ničem. Víc než cokoli jiného, mi to totiž začíná připomínat jakési ukájení vlastní ješitnosti a touha mít poslední slovo. A to ti rád přenechám :-)

mannaz: slnečnica: Yasmin: Amelie M.: gabkin: Děkuju moc za váš čas a za vaše krásná slova. Moc si toho vážím :-)

Ailin: Jééé, teď jsi mi přesně sebrala slova, která jsem měl na jazyku. Přesně tak to cítím :-)

To je mi líto. Teď akorát nevím, co si mám vzít z toho, když mi jeden vytýká, že je té vzdušnosti moc a druhý zase, že málo :-)

Zamila: Když nad tím tak přemýšlím, s tou múzou na tom fakt asi něco bude :-) A moc díky :-)

Lenča: Máš pravdu. Ale tahle nepřišla před spaním. Normálně se mi zdála. Vím, že to bylo zhruba ve čtyři ráno. Proto jsem si ji po probuzení pamatoval :-) Děkuju :-)

Ailin: Děkuju... za zamyšlení :-)

vanovaso: Díky, těší mě to :-)

Jiří Turner: Děkuju, máš naprostou pravdu. Je to o stáří. Tak trochu vlastně jakási abstraktní vzpomínka na mého dědečka, laskavého, moudrého pána, který mě učil znát bylinky a přírodu vůbec. A touha být jednou, dožiju-li se toho, taky takový :-)

Orionka: Díky... V čem se ti zdá nekonkrétní? Mně naopak přijde konkrétní až příliš. Myslím, že ta změna se se mnou děje. Mnohem víc přemýšlím o věcech kolem sebe. Nevím, jestli je to dobře, nebo špatně, ale prostě to je. Možná, že jsem nepsal dřív až takhle minimalisticky, ale každopádně k tomu směřuju. Ne, nebudu nikdy psát dlouhé básně. V tom mám absolutně jasno. Pokud ti tyhle nic neříkají, nemusíš je přece číst :-)
Jestli chceš vidět opravdový minimalismus, podívej se sem: http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=15122-zatim

oslov radek: Děkuju :-)

Ailin: To je strašně hezky řečeno... Děkuju, vážím si toho :-)

Ailin: Asi tuším, která písmenka myslíš. Ale já si je tam nechám. Cítím přízvuk jinde, je to opravdu hodně subjektivní :-)

Ailin: Mám, je to tohle: http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=14453-predjarni

Ailin: To mě moc těší :-)

Zvláštní - ten název znám :-) Ta moje je o deset let mladší, ale vlastně o tomtéž :-) Moc hezká...

Bude se hlasovat? Mně teda to kopí taky přijde ke zbytku té básně trochu moc laciný. A vlastně i všechno okolo toho "kladný x snadný". To mi nějak kazí švih a styl, který ta báseň jinak rozhodně má.

Radku, když si odmyslím první dva verše, které jsou jakousi povinnou součástí téměř všech tvých básní, a které je při množství děl, které neustále tvoříš, pro mě už tak trochu degradují, musím říct, že to s těmi lahvemi je prostě parádní. Ta myšlenka se mi strašně líbí. Asi bych ji zpracoval malinko jinak, ale to nic nemění na tom, že mě uchvátila. Vážně!