Orionka: Vážím si toho, že jsi použila i můj komentář. Já bych ho jenom trochu doplnil:

"Přijde mi zbytečně laciné tyhle pocity nějak polopaticky popisovat tak, aby je pochopil úplně každý. V tom vážně nespatřuju smysl svého tvoření a sám bych si toho pak ani nedokázal vážit. Víš, opravdu mi nejde o to, pohybovat se někde v nějakých žebříčcích popularity. Jde mi hlavně o to, nezradit sama sebe :-)"

Jistě si vzpomínáš, že řeč vůbec nebyla o tom, jestli lhát, či ne, ale o tom, že ti mé básničky připadají krátké, nekonkrétní a de facto nenáročné. Ta věta pak znamenala to, že nechci dělat to, co necítím a čemu nevěřím.

Nevšiml jsem si, že by ti kdokoli z Psanců určoval co a jak máš psát. Je to každého svobodná vůle. Nikdo nemá právo ti brát tvůj přístup k psaní ani jím pohrdat. A pokud vím, nikdo to také nedělá. Předpokládám tedy, že i další tvé ukázky jsou pouze odpověďmi autorů na tvoje komentáře. Vysvětlením jejich vlastního přístupu k psaní ať už jako takovému, nebo k té které konkrétní básni.

Ale, jak už tady jednou zaznělo - taky se už nechci účastnit těch nekonečných diskusí o ničem. Víc než cokoli jiného, mi to totiž začíná připomínat jakési ukájení vlastní ješitnosti a touha mít poslední slovo. A to ti rád přenechám :-)

mannaz: slnečnica: Yasmin: Amelie M.: gabkin: Děkuju moc za váš čas a za vaše krásná slova. Moc si toho vážím :-)

Ailin: Jééé, teď jsi mi přesně sebrala slova, která jsem měl na jazyku. Přesně tak to cítím :-)

To je mi líto. Teď akorát nevím, co si mám vzít z toho, když mi jeden vytýká, že je té vzdušnosti moc a druhý zase, že málo :-)

Zamila: Když nad tím tak přemýšlím, s tou múzou na tom fakt asi něco bude :-) A moc díky :-)

Lenča: Máš pravdu. Ale tahle nepřišla před spaním. Normálně se mi zdála. Vím, že to bylo zhruba ve čtyři ráno. Proto jsem si ji po probuzení pamatoval :-) Děkuju :-)

Ailin: Děkuju... za zamyšlení :-)

vanovaso: Díky, těší mě to :-)

Jiří Turner: Děkuju, máš naprostou pravdu. Je to o stáří. Tak trochu vlastně jakási abstraktní vzpomínka na mého dědečka, laskavého, moudrého pána, který mě učil znát bylinky a přírodu vůbec. A touha být jednou, dožiju-li se toho, taky takový :-)

Orionka: Díky... V čem se ti zdá nekonkrétní? Mně naopak přijde konkrétní až příliš. Myslím, že ta změna se se mnou děje. Mnohem víc přemýšlím o věcech kolem sebe. Nevím, jestli je to dobře, nebo špatně, ale prostě to je. Možná, že jsem nepsal dřív až takhle minimalisticky, ale každopádně k tomu směřuju. Ne, nebudu nikdy psát dlouhé básně. V tom mám absolutně jasno. Pokud ti tyhle nic neříkají, nemusíš je přece číst :-)
Jestli chceš vidět opravdový minimalismus, podívej se sem: http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=15122-zatim

oslov radek: Děkuju :-)

Ailin: To je strašně hezky řečeno... Děkuju, vážím si toho :-)

Ailin: Asi tuším, která písmenka myslíš. Ale já si je tam nechám. Cítím přízvuk jinde, je to opravdu hodně subjektivní :-)

Ailin: Mám, je to tohle: http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=14453-predjarni

Ailin: To mě moc těší :-)

Zvláštní - ten název znám :-) Ta moje je o deset let mladší, ale vlastně o tomtéž :-) Moc hezká...

Bude se hlasovat? Mně teda to kopí taky přijde ke zbytku té básně trochu moc laciný. A vlastně i všechno okolo toho "kladný x snadný". To mi nějak kazí švih a styl, který ta báseň jinak rozhodně má.

Radku, když si odmyslím první dva verše, které jsou jakousi povinnou součástí téměř všech tvých básní, a které je při množství děl, které neustále tvoříš, pro mě už tak trochu degradují, musím říct, že to s těmi lahvemi je prostě parádní. Ta myšlenka se mi strašně líbí. Asi bych ji zpracoval malinko jinak, ale to nic nemění na tom, že mě uchvátila. Vážně!

Krásná myšlenka. Ono to vlastně nemusí být jen o starých lidech, ale vlastně o komkoli. Netuším, co se v těch druhých odehrává a nepřestane mě to udivovat a překvapovat :-)

Pane jo, zrovna včera jsem narazil na jednu myšlenku, která se strašně hodí na tvoje básně. Je to opravdu tak - dokonalé není to, kde už není co přidat, ale naopak, kde už není co ubrat. Když si vybavím, jakým směrem se ubírá tvoje tvorba, pak opravdu kráčí k dokonalosti :-)