DDD: vanovaso: Moc děkuji za tak krásné reakce i za zastavení...

puero: Dík za zastávku a komentář. ;-) Na jednu stranu máš určitě pravdu, na druhou ale - vadí to, když ona ingredience chybí zcela záměrně a navíc jsi to i přesto za báseň označil dokonce i ty sám? (teda pardon, za asi báseň)

moonell: Tak snad to příliš nebolelo... Já děkuju!

Yasmin: Jsem ráda, že to vnímáš stejně. Moc děkuju:-)

timelady: Díky... mně to zas bez toho posledního řádku přišlo takový neúplný, když jsem ho zkoušela smazat... tak třeba se to ve mně ještě rozleží :-)

Nejryzejší sobectví, to je nádherné vyjádření... a tahle báseň je skutečně ryzí. Moc se mi líbí. Nacházím v ní víc rovin, ani bych nepotřebovala, aby byla zařazena do téhle kategorie...

kmotrov: Díky moc! A co třeba takhle? :-)

DDD: ŽblaBuňka: Yasmin: Lasak: vanovaso: Moc díky za zastávku a milé ohlasy :-)

Yana: slnečnica: ŽblaBuňka: Megynka: shittyart: Děkuji, jsem dojatá... jen nepřehánět ;-)

Yasmin: Děkuju moc, myslím, že máš pravdu...no ale už je na papíře. :-)

Krásné zamyšlení... Vítej zpět :-)

Orionka: Rozhodně to tam není jen tak, nicméně to ani nemá evokovat přirozenost a opravdovost, copak musí být v celé básničce jen jeden motiv? Já osobně při básních zapojuju různé smysly a ráda s nima pracuju... a badyán nejen že má úžasnou sladce kořeněnou vůni, ale taky úžasně vypadá, má tvar hvězdy... mně osobně evokuje zimní večery, svařený víno, pomeranče, a taky konkrétní osobu, která báseň původně inspirovala. Vytváří to tam pro mě určitou atmosféru. No, a tobě tam skočil perník. :-) Každý jsme jiný... Děkuju za zastávku a komentář.

Nikytu: Spíš asi ne. Jsou to takový ty schody jako v Harrym Potterovi do dívčích ložnic, kde se z nich stane skluzavka, když na ně vkročí někdo nepovolaný.

Ginnare: Moc děkuju.. udělala jsem pár drobných změn, tak třeba je to lepší. ;-)

Krásná. Navíc ta liška mi mimo jiné přpomněla Malého prince a tím tomu přikouzlila ještě další rozměr... A Malý princ - no, to je asi jeden z největších komplimentů, co jsi ode mě mohl dostat. ;-) A k tomu ty barvy, jak psal puero... Nádhera!

Ooooooo. Teď mi naprosto sedla do nálady... moc se povedla, nějak pro to teď nenacházím lepší slova. Líbí se mi ten kontrast mezi pomíjivostí člověka a jeho snů a pocitů s "trvanlivostí" přírody... Navíc dokonale plyne a závěr ji krásně korunuje. Díky za ni. :-)

Nečekaně smutná, chladem zmodralá, ocelově praská a i po dočtení zůstává viset ve vzduchu.

Další milý kamínek do sbírky. :-)

Akaia: S tím souhlasím, proto mě jednoduchost láká. Akorát už si nejsem tak úplně jistá tím, nakolik se mi to daří :) Ale dík.

Akaia: :D :D V jednoduchosti je krása. Občas. :D Víš co je vtipný? Že já mám zase v poslední době pocit, že píšu moc jednoduše, průhledně. Ty to máš evidentně zase naopak. To jsme celý my :D