|
Po nádechu. Z šuplíku a snad už poslední.
 15.10.2017 5 1175(23) 0 |
Občas je až milá
a už ani nebolí
ta neúprosná jistota
se kterou tepeš
do křehké stěny
osrdečníku
ani tvé ozvěny
vytetované v morku kostí
co s láskyplnou přísností
vzývají počasí
k rozmaru
lámajících se skal
v povzdálí kdosi tiše zatleskal
mé vlny
někdy bouří jako tsunami
a jindy jsem zase klidná hladina
ale v mých hlubinách
zůstáváš neměnný
a už ani nebolí
ta neúprosná jistota
se kterou tepeš
do křehké stěny
osrdečníku
ani tvé ozvěny
vytetované v morku kostí
co s láskyplnou přísností
vzývají počasí
k rozmaru
lámajících se skal
v povzdálí kdosi tiše zatleskal
mé vlny
někdy bouří jako tsunami
a jindy jsem zase klidná hladina
ale v mých hlubinách
zůstáváš neměnný
16.10.2017 - 02:26Poetické, oceňuji kvalitní symboliku a metafory. Líbí se mi, jak báseň plyne. Za mě až bolestně romantické a kvalitní dílko.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Hlubiny : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Spící laň
Předchozí dílo autora : Odeznívání
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 2» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Žhnoucí krysa [16], BadAngel16 [13], Z.Biskup [8], endavid [2], Mikin [2], Neočko [1], trivius [1]» řekli o sobě
casa.de.locos řekla o DDD :mistr lehounkých črt co pokaždé tne do živého.
