Konec neexistuje

 Yana
 12.11.2017
 básně/život
10
1332 (19)
0
Prý všechno jednou končí
NE
zůstává vzpomínka, fotka
vytlačená matrace, nenávist
jizvy, zoufalství, radost

Prý všechno jednou končí
NE
zůstanou stopy, stromy
důkazy válek, láska
vykopávky, potomci, kosti

Prý všechno jednou končí?
A co Atlantida, Pompeje
mumie z bažin, knihy
příběhy

JÁ si dovolím oponovat
co bolest na nemocničním lůžku
co bolest v srdcích pozůstalých
co smích při vzpomínce
co smích vnuků

Konec neexistuje
jen se prostě změní

V lásku, nenávist, vzpomínku
v místech stop lehounké chvění
v ty, co zůstávají
v snění.
 21.11.2017 01:14
 kmotrov
Líbí se mi jaký to má draiv. I já pochválím vytlačenou matraci. Naprosto konkrétní obyčejná věc a jak to všechny chytlo. Líbí se mi i téma. Zůstane po nás stopa, po našich životech, po našich básních. Sem tam se najde citlivý člověk, který přijde na místo kde jsme byli a ucítí zvláštní chvění, ozvěnu našich básní, věřím tomu.
 16.11.2017 12:54
 Psavec
Moc pěkná, podařila se.
 15.11.2017 16:10
 Yana
dík všem, vážím si vašich reakcí
 15.11.2017 10:58
 ŽblaBuňka
ano
děti a
děti našich dětí a
děti jejich dětí a…
to jsou ty nejlepší pomníky, které tu po nás zůstanou
 14.11.2017 21:55
 Meluzina
Výborně popsané... Nic, co tu bylo, nemůže zcela beze stopy zmizet. Uklidňující a zároveň děsivé...
 13.11.2017 10:06
 annaav
pravda, krásne
 12.11.2017 22:03
 Leslie
Úžasná!! Nadchla mě, myšlenkou i zpracováním, souzním.
 12.11.2017 18:57
 Amelie M.
.. ten závěr je skvělej..
 12.11.2017 17:30
 SSS
přesně, od vytlačené matrace jsem četl na jeden nádech. Líbí se mi každý verš, napsala jsi ji čtivě, což způsobilo trochu i to, že se známe a o to víc je pro mě tahle báseň opravdová.
 12.11.2017 16:15
 Homér
Moc hezké, u vytlačené matrace mě to vcuclo a nepustilo. Kdo ví, jestli někdy uslyším smích vnuků. V místech stop lehounké chvění, originální spojení, pod kterým nevím, co si představit, ale baví mě nad tím tápat.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.