To je vždycky rána...

NĚKDY MÁM STRACH UDĚLAT PRVNÍ KROK
NEMÁM RÁD VOLNÝ PÁD
PO PŘÍLIVU CHLADNÝCH LET ZNÁM UŽ
NA ZPAMĚT KAM AŽ JE TO NA DNO

JENŽE SRDCE ZASE BLBNE ZRYCHLÍ TEP
A LETÍ VZŮRU
NA MŮJ ROZUM VŮBEC NEDBÁ MÁM PRÝ PROSTĚ SMŮLU
ANI SE VÁM NENADECHLO RYCHLEJŠÍ NEŽ STŘELA
ZA ZÁDY SE ROZČILUJE VYDĚŠENÁ VČELA

IGNORUJE PLNOU ČÁRU SEMAFOR I ZNAČKY
MARNĚ ZKOUŠÍM RUČNÍ BRZDU PŘI VJEZDU
DO ZATÁČKY
UŽ JENOM PĚT SVĚTELNÝCH LET OD CÍLE HO DĚLÍ
ZAVÍRÁM OČI ZATÍM JSME JEŠTĚ CELÍ

TAK JE TO VŽDYCKY KDYŽ SE LÍZNE Z TOUHY
PROSTĚ VŮBEC NEVNÍMÁ A TAK ZÁHY POZORUJU
ŽE NÁM KYSLÍK UBÝVÁ
MNE UŽ JE TO ZCELA JASNÝ JAK TO ZASE DOPADNE
ZAPÍNÁM SI RYCHLE PÁSY NEŽ NADĚJE SE ROZPADNE

A TAK NEŽ PŘÍMKA PŘÍMKU PROTLA V PULCE STRATOSFÉRY
CHLÁCHOLÍM SRDCE ŽE TO DRUHÉ PRO NĚJ VLASTNĚ VŮBEC NENÍ
PO CESTĚ DOLŮ DESET G SUŠÍ JEHO SLZY
DOUFÁM ŽE SE POUČILO A NEVSTANE TAK BRZY