z pakárny do hvězdárny

Na zápraží kulisárny,
kouří svoje plíce,
ty co našel na nádraží,
chvíli byli více

V rozchodech a nacházení,
nenachází sílu,
jeho tělo probodaný,
smutně hledá žílu

Netouží, nevoní,
nežije,necítí,
netuší, nesvítí,
nehoří bez kvítí

Prsa jak bohyně,
líbám tě na klíně,
moje srdce buší,
pro tvou lehkou duši

všechno ti moc sluší,
rád ti koušu uši,
a tak dále a tak dále,
morále i nemorále

běžím za tebou,
šlehnout si do hvězdárny ten nejlepší matroš