Planá růže

Pěkná poezie :-) Živoucí.

TOHLE je poezie. Tleskám a s úklonou mizím...

Tak jsem si pročítal komenty u svých dílek, objevil Tvé jméno a zjistil, že vlastně nevím, co píšeš. Tak jsem nakoukl a nechal se unášet myšlenkami, jen tak, bez jakéhokoli zasahování...
Co z toho vzniklo, vidíš sama...;o)


Náhodné setkání po letech

Vánek si hraje s růží planou,
květy se něžně naklání,
krůpěje rosy dolů kanou,
zvolna přichází svítání...

Vzpomínky něžné v srdci tanou,
na čas, kdy Láska přála nám,
zašeptám tiše nashledanou,
polibek Tobě ještě dám.

Pak odejdeme každý jinam,
dumaje, proč dnes osud nás
po letech svedl, nevzpomínám,
kdy mělas na mne ještě čas...

Šeptám si tiše slova, která
už nedorazí k ouškům Tvým:
" V mém srdci vždys své místo měla
a dále máš!" Je bláznovstvím

si starou Lásku připomínat,
vychutnávat si sny dávné,
na foto Tvé se tajně dívat,
zas toužit po náruči Tvé?

kouzelný, co dodat víc

... cítím z ní usmíření ... :-)

nááádhera...krásně zveršovaná...má to prostě styl no:)))

souhlasím... je nádherná...

Krásná rýmovaná báseň... Jedna z nejlepších co jsem tu četl... Samotná první sloka mě zaujala a vtáhla, abych jedním dechem přečetl zbytek... Rád bych připsal veršované hodnocení, ale nechci kazit dojem tvé básně... ^_^

je to vyborne... moc se mi libi...

Nápaditě zrýmovaný!

Z jara bouřlivých barev a letního milování, ...
z měkkých výhonků nám plané růže rozkvetly,
... s námi do světových stran vykřičet poznání
že v zimě tě navěky připoutaj´ tvrdými trny ...

pěkny