poslední dobou zdá se mi několik způsobů všeho tu a tam nešťastných (psanci - ten druhý svět, ale i ten primární skutečný svět), přesto píšu o lásce - protože věřím v naději a věřím ve věčnost polibků...
 03.12.2009
4
.
Nic zvláštního

Molekuly leží mezi námi
Spí


Vesmír
Se dál rozpíná



Nic zvláštního


Skafandr za oknem
Odpočívá


Srdce zapomnělo text
Mlčí



Nic zvláštního
Nic divného


Kluk
S nedopsaným deníkem

A

Holka
S touhou psát, psát a psát


Nic zvláštního


Jejich prsty vypráví
O nekonečnosti

v jejich maličkosti


Nic divného


Jen láska
A jeden starý scénář


o bláznech
.
.
.
 04.12.2009 13:21
nádherné
 03.12.2009 18:21
Nic zvláštního? Takové nijak zvláštní skvosty sem musíš dávat častěji, ať ti ufňukaní puberťáci taky vidí, jak má vypadat báseň o lásce.
 03.12.2009 10:36
a nejsou jediní...naštěstí:)
 03.12.2009 10:17
..nic zvláštního... se neděje,
i ti blázni už hrají bez scénáře..

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.