|
bez mapy ...
 14.03.2009 2 1298(13) 0 |
Bez mapy se touláš po mých nížinách,
odfoukáváš písek, stíráš z očí prach,
po cestičkách touhy dotýkáš se hvězd,
tělo mám jak v louhu, zatínám si pěst.
Po spálených místech roztíráš svou mast,
chladí jako vánek, pak zacvakneš past.
Jsem zavřená v kleci, nechci z ní však ven,
splníš moje přání, není to jen sen.
Doteková konverzace plyne ze Tvých dlaní,
povídají Tvoje ruce, už jsou zase na ní.
Odpovídám na tvé hrátky, tělem zmítaj blesky,
ještě chvíli povídej mi, je nám spolu hezky.
odfoukáváš písek, stíráš z očí prach,
po cestičkách touhy dotýkáš se hvězd,
tělo mám jak v louhu, zatínám si pěst.
Po spálených místech roztíráš svou mast,
chladí jako vánek, pak zacvakneš past.
Jsem zavřená v kleci, nechci z ní však ven,
splníš moje přání, není to jen sen.
Doteková konverzace plyne ze Tvých dlaní,
povídají Tvoje ruce, už jsou zase na ní.
Odpovídám na tvé hrátky, tělem zmítaj blesky,
ještě chvíli povídej mi, je nám spolu hezky.
15.03.2009 - 15:02kráčíme spolu, zmámení,
po poušti, lesem, kamením,
oddáváme se rozkoším,
srdce nám bije do uší...
po poušti, lesem, kamením,
oddáváme se rozkoším,
srdce nám bije do uší...
14.03.2009 - 23:07Zdolávám duny ňader Tvých,
tápu v dolinách smutků svých,
pak náhle vlétám do oblak,
však v cestě mám písečný mrak,
to pouštní bouře citů mých
se rtů mi zkouší ukrást smích,
srazit mne k Zemi-matičce,
a zavát nádherné sny mé!
Však již dlaň něžně tápavá
tu správnou cestu poznává,
oázy slasti po těle
vyhledává si vesele...
Šeptám Ti krásnou pohádku
o rozpustilém kůzlátku,
jež náhle vyklouzlo Ti ven
i se svým věrným dvojčetem...
Ruce mé už se nebojí
o krásné věci říkat si,
touha v průsvitném závoji
o půvabech Tvých dobře ví...
tápu v dolinách smutků svých,
pak náhle vlétám do oblak,
však v cestě mám písečný mrak,
to pouštní bouře citů mých
se rtů mi zkouší ukrást smích,
srazit mne k Zemi-matičce,
a zavát nádherné sny mé!
Však již dlaň něžně tápavá
tu správnou cestu poznává,
oázy slasti po těle
vyhledává si vesele...
Šeptám Ti krásnou pohádku
o rozpustilém kůzlátku,
jež náhle vyklouzlo Ti ven
i se svým věrným dvojčetem...
Ruce mé už se nebojí
o krásné věci říkat si,
touha v průsvitném závoji
o půvabech Tvých dobře ví...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Doteková konverzace : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Poezie
Předchozí dílo autora : Nymfomanka
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
charogne [18], *-_-* [13], Teenka [12], Scatta [11], Dutohlav [10], terezka.03 [5], el26 [2]» řekli o sobě
shane řekl o Nikytu :Milá, temperamentní a okouzlující dívka, se kterou se dá bavit prakticky o všem. Má rozsáhlé zájmy i všestranné znalosti a obdivuhodnou inteligenci. Skvěle veršuje česky i anglicky a nemá problém s plynulým přechodem mezi těmito jazyky. Svého času mne poctila svým přátelstvím i důvěrou a zahrnula mne spoustou informací i veselých historek. Náš kontakt spíš připomínal running commentary! Byl jsem rádcem, důvěrníkem, arbitrem ve věcech života i prvním kritikem některých dílek. Někdy jsem se dost zapotil, protože mé znalosti mají díry a mé IQ , ač slušné, na Menzu nestačí... Milá Veroniko! Nevím, kdy a kde se zas potkáme, ale chci Ti poděkovat za všechny ty krásné chvilky tady s Tebou. Bavily mne veselé historky ze života psích slečen i z Tvého vlastního, nutila jsi mne přemýšlet o věcech, které by mne jinak míjely a řešit to, nač bych si jindy netroufal. Bylas má múza i inspirace, Tvá důvěra mne těšila i zavazovala. Well, přečetl jsem si s údivem, cos tu o mně prohlásila a na chvilku jsem ztratil řeč! Snad právě jen Tvá nepřítomnost v kritickém okamžiku zabránila globální katastrofě...;o)))))))))))))))
))))))))))))))))))))))))))))))
