Balada prdní (první)

Prdí celá rodina,
každý v klidu usíná.
Prdí bába, prdí děda,
prdí spolu od oběda.
Prdí bába, prdí děd,
každý kilo hrachu sněd´.
Vtom se ozve tupá rána
a babka je roztrhána.

Nebude však děda plašit
- rozhodl se bábu zašít.
Šije dědek horkou nití,
když tu cítí bití v řiti.
Prdy v něm zas burácí,
on však svůj klid neztrácí.
Pravá ruka klesá z hladu -
nevidí v tom žádnou vadu:
vezme jehlu do levý
a mocně si uleví...

Co se stalo poté zvíme,
vždycky když si ulevíme:
prý kdo vdechne vlastní prd,
toho čeká jistá smrt.