přidáno 27.01.2009
hodnoceno 2
čteno 696(12)
posláno 0
Voják lásky.

Kráčím spálenou krajinou, krajinou smutku a zmaru, z bitvy, jež vzala mi spoustu sil, však uznout mi nedokázala pro tebe nesoucího daru.

V boji lítém, jež stál mě tolik sil, já prozřel a skryté pochopil.

Kráčím sláb a nemocen, rány jež sokové mi způsobili stále krvácí, s nadějí v srdci však kráčím dál a cíl cesty mé z obzoru se neztrácí.

Kráčím dál, by neviditelné přede mnou čněly koleje, odhodlaně jdu dál a pevná je víra má a naděje.

Kráčím dál k tvrzi na skále, jež roky větrů a dešťů bičována byla, svou tvrdost a pevnost však ni po letech neztratila.

Naděje, že tvrz naše a domov náš, na níž každé jitro zračila se slunce zář stojí dál a vydrancována není a že naleznu v ní pomoc a v srdci ztrápeném usmíření.

Kráčím dál a skutky mé nekalé jež v bitvě a válce jsem vykonal tíží duši mou.

Pevně však věřím, že až oči Tvé laskavé uzřím, Ty podáš mi ruku svou pomocnou.

Já již dobojoval a zbraně mé zlomené v bojišti bláta zůstaly a oři soků mých jej v nitro země vdupali.

Však sok jeden stále tu je a neúnavně jako stín kroky mé znavené sleduje.

Čerstvý je a pln sil, na bujném oři cválá a zbroj jeho přenádherná v slunci se třpytí.

Čerstvý je a pln sil, vždyť před chvílí do boje vyrazil.

Obdivem oči okolo se třpytí, mě málo času zbývá a žití mé na tenké visí niti.

Přec však naděje mi zůstala, láska má zbraň mou bájnou právě mi podala.

Tasím meč svůj bájný a paprsky zapadajícího slunce na ostří se odráží.

Síla ta magická v meči je ukryta, kopí sokovo přetnuto jest a času života příliš mu nezbývá.

Já však v bojích krve viděl již dost a netoužím sokovi obnažit kost.

Životy jsi bral, teď život dej, to šeptá mi nitro, snad změním tím k lepšímu světa děj.

Ošlehán větry se zjizvenou duší, teď milosrdným býti se sluší.

Podám mu ruku a řeknu vstaň, nestroj dál léčky, buď přítel můj a neštvi již lásky mé laň.

Běh sil světa vždy vyrovnán je, nelze jen brát, musíš i dát.

Vítězstvím potěšen, však zjizven a nemocen, kdo podá mi medikament jen.

Ty lásko jediná sílu tu máš, bys uzdravila mne a já opět spatřiti mohl lásky Tvé zář.

Neb bolest já velikou na srdci mám a nemám již sil bojovat dál.

Celý ten věk se já pro Tebe ve válce bil, teď na Tobě jest, bys navrátila mi sil.

přidáno 27.01.2009 - 14:38
Z ran utržených nová moudrost se rodí,
z každého poklesnutí síla dál jít.
Čeho se bát, když láska tě za ruku vodí?
s ní budeš kvést, milovat, v jejím třpytu dál žít....
přidáno 27.01.2009 - 11:04
uchvatné, prostě nemám slov.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Voják lásky : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Upovídaný.
Předchozí dílo autora : Plavba

»jméno
»heslo
registrace
» autoři online
VKate
» narozeniny
GreenEyes [13], Vlaďka [13], Trdlo [13], prostějanek [13], kleirin [10], knut [8], Jakub Barcal [7]
» řekli o sobě
Liss Durman řekla o veronika :
Veruuu.. To je opravdu hodně těžký se vyjádřit, ale pokusim se. Píšeš skvělý dílka, líbí se mi jejich nezapomenutelná atmosféra, která mi zůstává v hlavě ještě dlouho potom. Na nic si nehraješ, všechno ti jde od srdce a nejspíš proto tě mám tak ráda.
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Bělorusko živě
demonstrace
Duke of Budweis
Roman M

Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Najlepsie online hry

Najlepsie hry recenzia

IPad Pro

Na velkém iPadu Pro vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

Studio Handi

Oficiální webové stránky autorského studia handicapovaných umělců, stu

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2020 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku