|
.
 13.01.2009 2 1550(11) 0 |
Hlavu plnou jenom Tebe,
snesla bych ti modré z nebe.
Někdy jsem šťastná, jindy mám zlost,
rozčiluje mne naše propojenost.
Společné vábení, naše dva životy,
stejné jsou myšlenky a proto jsi to Ty.
A teď mě odháníš, myslíš jen na práci,
děláš si můj milý snad ze mě legraci?
snesla bych ti modré z nebe.
Někdy jsem šťastná, jindy mám zlost,
rozčiluje mne naše propojenost.
Společné vábení, naše dva životy,
stejné jsou myšlenky a proto jsi to Ty.
A teď mě odháníš, myslíš jen na práci,
děláš si můj milý snad ze mě legraci?
14.02.2009 - 03:25
Dva : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Spolu
Předchozí dílo autora : Smutek
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Fry68 [15], Hanaka [14], casa.de.locos [11], Luciferek [7], nana27 [7]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
