|
už v tom zase lítám... ale připadá mi, že jsem kolem sebe nikdy neviděla víc zamilovaných... ;)... tak alespoň nejsem sama...
 29.10.2007 8 1064(28) 0 |
Podzimní pohádku
chtěla bych vyprávět
pro povzbuzení spánku
a sladkou tíži víček,
když pokojem zavoní
čaj z máty
a vzdychne jehličí
(z výlohy Vánoc).
Pod peřinou
posvátné máš ticho,
co šeptá,
že i mládí jednoduše třeští
a nejhezčí hvězda
roztržitě zpívá
o nekonečnosti týdnů ve štěstí,
o tom,
že v objetí mráz může hřát
a k radosti občas stačí
že máš rád...
chtěla bych vyprávět
pro povzbuzení spánku
a sladkou tíži víček,
když pokojem zavoní
čaj z máty
a vzdychne jehličí
(z výlohy Vánoc).
Pod peřinou
posvátné máš ticho,
co šeptá,
že i mládí jednoduše třeští
a nejhezčí hvězda
roztržitě zpívá
o nekonečnosti týdnů ve štěstí,
o tom,
že v objetí mráz může hřát
a k radosti občas stačí
že máš rád...
Ze sbírky: Láska a jiné druhy šílenství
01.11.2007 - 09:32momentálně bych taky ocenila nějakou jřejvou náruč...s hrnkem kafe v ruce a růží v dlani:)...A za zády plyšový medvěd:)
29.10.2007 - 22:42Opravdu krásné vyznání:)
Takové bych někdy chtěla dostat:)
Ne...To se vážně povedlo...
Takové bych někdy chtěla dostat:)
Ne...To se vážně povedlo...
29.10.2007 - 19:50z tvých slovíček na mě padla taková hřejivá nostalgie...;) jako z tvých "ozářených" úsměvů...které u tebe vídám...( to budou ty nekonečné týdny štěstí s .......)
*
*
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Podzimní pohádka : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Malé rouhání...
Předchozí dílo autora : Mám ho ráda... ;)
