|
aneb životní praxe..
 17.10.2008 1 1676(10) 0 |
Je záhadou proč se s přibývajícím věkem stává z milého ochotného člověka, nabručený a mrzutý důchodce. S takovými exenpláry životního koloběhu se asi nejčastěji setkáme v tramvaji. Jejich charakteristické znamení by se dalo identifikovat zcela jednoduše.
Většinou totiž nasupeně prskají na "děti mládeže", nebo pokud se v jejich okolí nepohybuje žádný takový jedinec (nebo je příliš daleko) osloví jiného postaršího důchodce a začne si stěžovat "na tu dnešní mládež" s ním zatímco horlivě mává svojí taškou (hle kde se v nich bere ta energie?)
Výsledkem je to, že zatímco se mladiství budou překřikovat s důchodcem, normální dospělý člověk bude tiše sedět opodál a radši ani nedutat, aby ho náhodou nezasáhla taška plná rajčat z trhu která nebezpečně létá vzduchem.
Z toho vyplývá, že člověk prochází třemi životními obdobími.
První období je mladistvý věk. Ano, to je ta část co se v autobuse znaveně sesype na sedadlo dokud k němu nepříjde nasupený důchodce.
Pak přichází nejnevinnější fáze - dospělost.
A dále následuje třetí fáze - důchodový věk jehož hlavními vlastnostmi je chronická nasupenost a tašky plné rajčat létající nebezpečně vzduchem...
Většinou totiž nasupeně prskají na "děti mládeže", nebo pokud se v jejich okolí nepohybuje žádný takový jedinec (nebo je příliš daleko) osloví jiného postaršího důchodce a začne si stěžovat "na tu dnešní mládež" s ním zatímco horlivě mává svojí taškou (hle kde se v nich bere ta energie?)
Výsledkem je to, že zatímco se mladiství budou překřikovat s důchodcem, normální dospělý člověk bude tiše sedět opodál a radši ani nedutat, aby ho náhodou nezasáhla taška plná rajčat z trhu která nebezpečně létá vzduchem.
Z toho vyplývá, že člověk prochází třemi životními obdobími.
První období je mladistvý věk. Ano, to je ta část co se v autobuse znaveně sesype na sedadlo dokud k němu nepříjde nasupený důchodce.
Pak přichází nejnevinnější fáze - dospělost.
A dále následuje třetí fáze - důchodový věk jehož hlavními vlastnostmi je chronická nasupenost a tašky plné rajčat létající nebezpečně vzduchem...
17.10.2008 - 21:40ta drzost! Kdybys holčičko věděla, jak to máme my staří lidé těžké, nemoci, smrt na krku a nevděk na každém rohu, tak bysis z nás důchodců nedělal srandu to si piš! Vás rodiče málo mlátili!!! A když musíme stát celou cestu v tramvaji, jen proto, že nějaký mladý floutek nectí skušennost a práva nás starých a nemocných, tak se sakra nediv, že jsme nerudní a nasupení!! My pamatujeme totalitu, děvenko! Totalitu!!! Víš ty vůbec co to bylo?! Hm? Asi ne! NE! A válku pamatujeme, v tvojich letech my stáli frontu na maso s přídělovými lístky a kolikrát nezbylo!!! Ani nevíte co je to práce! Všecko za vás rodiče udělají, jste zkažení a....ále co vůbec, konec světa! Tám to všechno spěje! K definitivní mravní zkáze, Ano!!
* no, promiň že si dělám legraci, ale touhle reakcí jsem chtěl říct, že vím přesně o čem píšeš a celkem souhlasím.
* no, promiň že si dělám legraci, ale touhle reakcí jsem chtěl říct, že vím přesně o čem píšeš a celkem souhlasím.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Když se z člověka stane nasupený důchodce. : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Co nevidíme, to není. Co existuje, existovat vůbec nemusí..
Předchozí dílo autora : Ironicky prosté, ironicky smutné, ironicky k smíchu.
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
zamilovana do nezamilovane doby [18], Rozárka [18], ivkaja [18], Pet [18], woski [17], Vladimír [15], AllieM [13], inkognitoDV [13], Sebas5195 [9], MsRolland [9], Jáchym Kemza [7], Chrudoš [3], Milan [2]» řekli o sobě
shane řekl o Nikytu :Milá, temperamentní a okouzlující dívka, se kterou se dá bavit prakticky o všem. Má rozsáhlé zájmy i všestranné znalosti a obdivuhodnou inteligenci. Skvěle veršuje česky i anglicky a nemá problém s plynulým přechodem mezi těmito jazyky. Svého času mne poctila svým přátelstvím i důvěrou a zahrnula mne spoustou informací i veselých historek. Náš kontakt spíš připomínal running commentary! Byl jsem rádcem, důvěrníkem, arbitrem ve věcech života i prvním kritikem některých dílek. Někdy jsem se dost zapotil, protože mé znalosti mají díry a mé IQ , ač slušné, na Menzu nestačí... Milá Veroniko! Nevím, kdy a kde se zas potkáme, ale chci Ti poděkovat za všechny ty krásné chvilky tady s Tebou. Bavily mne veselé historky ze života psích slečen i z Tvého vlastního, nutila jsi mne přemýšlet o věcech, které by mne jinak míjely a řešit to, nač bych si jindy netroufal. Bylas má múza i inspirace, Tvá důvěra mne těšila i zavazovala. Well, přečetl jsem si s údivem, cos tu o mně prohlásila a na chvilku jsem ztratil řeč! Snad právě jen Tvá nepřítomnost v kritickém okamžiku zabránila globální katastrofě...;o)))))))))))))))
))))))))))))))))))))))))))))))
