Co nevidíme, to není. Co existuje, existovat vůbec nemusí..

Co nevidíme, pro nás neexistuje a přece to je. Jen skryto před naším zrakem. Schováno pod dekou jejíž vlákna jsou vyrobena z fantazie, nereálna a nebytí. Ty věci jsou, ale jako by nebyly. Skrývají se nám uzavřeny před objevením, opředeny tajemstvím a záhadmi.
Mají určeno nebýt nikdy objeveny, mají určeno být nevyřčenými pravdami.
Mají se skrývat za plášť lži, co zastupuje tu pravdu aby mohla být skryta.
Všichni lidé kolem sebe oplétají pavučinu svých lží, nevyřčených pravd, tajemství a příběhů fantazie, co nevědomky vplouvají do jejich mysli jako reálno.
Vytváří kolem člověka bludný kruh informací.Bludný kruh bez začátku, bez konce, bez středu. Jako smyčka se ovine kolem člověka, dokud ho nesváže.
Když člověk lže, uvízne ve svých vláknech pavučiny, nebo se v nich ztratí. Nenajde cesu zpět, protože žádná není.. protože kruh nemá začátku, tak odkud pak tedy člověk mohl začít?
A pravdy, co člověk zatajil zůstávají spolu s ním. Ony pravdy však neexistují. Skryly je lži před zraky jiných... my je nevidíme a proto po nás neexistují.