 09.09.2025 7 303(12) 0 |
Znervózňuje mě
jak velký klid s tebou cítím
elektrizuje mě
ta hrana
mezi nesmělostí a vzrušením
kroužíme někde
na pomezí tance a rituálu
přičemž poloměr i poločas
se úměrně zmenšují
jsme jeden velký oxymóron
a přesto
když už nemůžu
a chci jen být a vůbec o nic se nesnažit
na moment jsi tam se mnou
a mě poprvý v životě nenapadá
že bych si to něčím
musela zasloužit
jak velký klid s tebou cítím
elektrizuje mě
ta hrana
mezi nesmělostí a vzrušením
kroužíme někde
na pomezí tance a rituálu
přičemž poloměr i poločas
se úměrně zmenšují
jsme jeden velký oxymóron
a přesto
když už nemůžu
a chci jen být a vůbec o nic se nesnažit
na moment jsi tam se mnou
a mě poprvý v životě nenapadá
že bych si to něčím
musela zasloužit
11.09.2025 - 23:21Příležitost je prý mořská želva jenž se vyjímečně vynořuje nad hladinu a vzápětí se na dlouho zase ponoří...moment jen pouhý.
11.09.2025 - 13:10sokol a lípa: :-) To je taková ironie, no... že většinou píšu těm/o těch, kteří si to nejspíš nikdy nepřečtou. Každopádně díky!
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Oxymóron : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Ještě furt můžou přijít
Předchozí dílo autora : Plachetnice
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0+1 skrytých» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
shane řekl o Nikytu :Milá, temperamentní a okouzlující dívka, se kterou se dá bavit prakticky o všem. Má rozsáhlé zájmy i všestranné znalosti a obdivuhodnou inteligenci. Skvěle veršuje česky i anglicky a nemá problém s plynulým přechodem mezi těmito jazyky. Svého času mne poctila svým přátelstvím i důvěrou a zahrnula mne spoustou informací i veselých historek. Náš kontakt spíš připomínal running commentary! Byl jsem rádcem, důvěrníkem, arbitrem ve věcech života i prvním kritikem některých dílek. Někdy jsem se dost zapotil, protože mé znalosti mají díry a mé IQ , ač slušné, na Menzu nestačí... Milá Veroniko! Nevím, kdy a kde se zas potkáme, ale chci Ti poděkovat za všechny ty krásné chvilky tady s Tebou. Bavily mne veselé historky ze života psích slečen i z Tvého vlastního, nutila jsi mne přemýšlet o věcech, které by mne jinak míjely a řešit to, nač bych si jindy netroufal. Bylas má múza i inspirace, Tvá důvěra mne těšila i zavazovala. Well, přečetl jsem si s údivem, cos tu o mně prohlásila a na chvilku jsem ztratil řeč! Snad právě jen Tvá nepřítomnost v kritickém okamžiku zabránila globální katastrofě...;o)))))))))))))))
))))))))))))))))))))))))))))))
