|
|
Znervózňuje mě
jak velký klid s tebou cítím
elektrizuje mě
ta hrana
mezi nesmělostí a vzrušením
kroužíme někde
na pomezí tance a rituálu
přičemž poloměr i poločas
se úměrně zmenšují
jsme jeden velký oxymóron
a přesto
když už nemůžu
a chci jen být a vůbec o nic se nesnažit
na moment jsi tam se mnou
a mě poprvý v životě nenapadá
že bych si to něčím
musela zasloužit
jak velký klid s tebou cítím
elektrizuje mě
ta hrana
mezi nesmělostí a vzrušením
kroužíme někde
na pomezí tance a rituálu
přičemž poloměr i poločas
se úměrně zmenšují
jsme jeden velký oxymóron
a přesto
když už nemůžu
a chci jen být a vůbec o nic se nesnažit
na moment jsi tam se mnou
a mě poprvý v životě nenapadá
že bych si to něčím
musela zasloužit
Příležitost je prý mořská želva jenž se vyjímečně vynořuje nad hladinu a vzápětí se na dlouho zase ponoří...moment jen pouhý.
sokol a lípa: :-) To je taková ironie, no... že většinou píšu těm/o těch, kteří si to nejspíš nikdy nepřečtou. Každopádně díky!
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Oxymóron : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Ještě furt můžou přijít
Předchozí dílo autora : Plachetnice
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 3+1 skrytých» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
Trochublázen řekl o Leslie :Až vznikne učebnice v příštím století, jen jedna umělkyně bude v ní jistá, že nová generace otočí list a při četbě těžko skryje stopy dojetí. Básnířka mimořádná, vesmírných kvalit, z jiného asi světa, z hlavního města, nejde to slovy popsat, vím, měl bych přestat, zkrátka je dokonalá, jak víc ji chválit? Kdysi též bagatelu napsali pro ni, se spoustou je pocitů a samá krása, za mě jen dík, že jsi tu, což není zázrak, tím vzdávat hold géniu, před ním se sklonit. Na tuhle zapomenout se prostě nesmí. Pokud to snad nevíte, říká si Leslie.

