Stařec a zebra

Všechno se smrsklo na železný zvyk
každý ráno pro rohlík
šouravým krokem
jako dítě, co na koberci dělá varhánky
po kůži zebry drhnou topánky
ale protože jsi věchýtek
a ona v asfaltu dobytek
placka bez kopýtek
pranic to nevadí

Jen si pomaloučku jdi
já i ten naproti čekáme
možná i on si říká to samé
že z nás tří máš nejvíc času
a vlastně tak málo
a možná už zítřejší ráno
nic nenaruší plynulost dopravy

Komplikovanost mé povahy
chce všechno střelhbitě
přesto každé ráno pouštím tě
i když mám tak málo času
a přitom vlastně víc než ty
tady na asfaltovém zvířeti
žádá si Chronos oběti -
pár minut na oltář

Vypočítavý hokynář
jsem a něco za něco lidumil -
až jednou já se zbytkem sil
na hřbetě zebry budu věchýtkem
naoplátku doufám, že toho dne
pustí zas někdo mne
abych si možná naposled nakoupil
čerstvé rohlíky