Propast chromých křídel

Takhle úspěchy přeci nekončí?

človiček

04.02.2023

básně/láska - zklamání

681(17)

Pláče, kdo srdce nemá?
Trápení mluví však ústa němá.
Odhání druhé v opuštění.
Má cenu žádat odpuštění?
...za co!!?

Že děti roztáhli křídla?
a hnízdo zeje prázdnotou?
že zvládli jsme své role?
odměníme se samotou?

Upeču perník, uvařím večeři
pak svíčky zhasínám,
pokus se nedaří, Ona
v přinasranost se halí.

Nálada houstne, pocity kalí
jako v louži dupe Nána!
Nevidouc ve mně nikoho.
Ani manžela, ani kamaráda.

Komentáře (11)

06.02.2023 - 21:11

Nine

Sami jsme zodpovědní za svůj život, dobré naladění, pohodu, za emoce a situace, které prožíváme. Sám sis to naordinoval. Sám se z toho můžeš dostat. Chceš ale? Proč ty situace prožíváme stále dokola? Proč nám to musí neustále přehrávat? Už je to taky nebaví. Uvědomění...nemusíme trpět...můžeme žít v harmonii...beze strachu...záleží jenom na nás... nána to je? Sám sis jí vybral. Sami jste se domluvili.

05.02.2023 - 18:49

človiček

Miňko: Kéž by nevznikla .Díky

05.02.2023 - 14:56

Miňko

Působové...

05.02.2023 - 13:07

človiček

Sasanka: Ledovou královnu jarem neuzdravíš.

05.02.2023 - 13:06

človiček

Leslie: Dám tomu čas, ale ne všechen.