krajina se vztyčenými prostředníky
komínů a větrných elektráren
převázaná asfaltem
prošitá potrubím
zfackovaná betonem
zoraná, zneužitá a zotročená
se už nemůže dočkat
příští fáze svého předlouhého života
té bez nás
komínů a větrných elektráren
převázaná asfaltem
prošitá potrubím
zfackovaná betonem
zoraná, zneužitá a zotročená
se už nemůže dočkat
příští fáze svého předlouhého života
té bez nás
28.05.2025 19:38
Yana: Psavec: Mlčeti Zlato: Miras2250: Miňko: Leslie: LadyLoba: koiška: Hanulka: Gimo73: Dandy: Moc vám všem děkuji za reakce. Ani jsem nečekala, že to takhle zarezonuje. Je to fakt jenom popsaná holá skutečnost, bohužel.
25.05.2025 09:08
Skvěle, myslím každý z nás nad tím občas zapřemýšlí, kam až tahle doba spěje, já se uklidňuju tím, že my snad dožijeme...
24.05.2025 11:42
Zcela a krásně to rezonuje s mím pohledem a úvahou. Je nás tady moc a hlavně - většina z nás se naučilo plýtvat všim. Tím co nás v neřízeném přebytku obklopuje. Všeho je dostatek a ani to nedokážeme spotřebovat. Jediné čeho je nedostatek, je přemýšlet nad tím, jak tohle dopadne. Moc děkuji za tvou pravdu. Miras
23.05.2025 18:04
Matka zem sa o všetko postará.Sme len ďalšia civilizácia ,ktorá je tu ,na návšteve,,
23.05.2025 15:26
Hanulka
Orionka : slova mají sílu poezie a melancholie, jako zoufalý výkřik krajinou, která už prošla příliš mnoho změn a zásahů. Obraz drsné reality lidského vlivu na přírodu, smíšený s nevyhnutelným očekáváním budoucnosti, která může a nemusí být bez nás. Možná je to smutek, možná vzdor, ale určitě to rezonuje hluboko ! To je můj pohled na tvou báseň. A líbí se mi, jak si to napsala. Díky.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.