 08.05.2025 8 85(10) 0 |
Lunární romantik
Na pobřeží měsíčního Moře času
šestým dílem gravitace vážím krásu
stříbrosvitu bezoblačné hloubky nebe.
Nebe, které hvězdy svoje rádo zebe.
Zkamenělým vlnobitím Moře ticha,
krátery, z nichž černočerná věčnost dýchá
meteorů v náruč prachu déšť tu padá.
Padá tiše, hromobití šanci nedá.
Ve skafandru pod hvězdami v prachu sedím,
stříbrozlatým hledím přilby k hvězdám hledím
nad obzor kde právě vyšel srpek Země.
Země, na níž milá moje čeká na mně.
Na pobřeží měsíčního Moře času
šestým dílem gravitace vážím krásu
stříbrosvitu bezoblačné hloubky nebe.
Nebe, které hvězdy svoje rádo zebe.
Zkamenělým vlnobitím Moře ticha,
krátery, z nichž černočerná věčnost dýchá
meteorů v náruč prachu déšť tu padá.
Padá tiše, hromobití šanci nedá.
Ve skafandru pod hvězdami v prachu sedím,
stříbrozlatým hledím přilby k hvězdám hledím
nad obzor kde právě vyšel srpek Země.
Země, na níž milá moje čeká na mně.
09.05.2025 - 07:04Miňko : nádherné, téměř hypnotické. Básnická vize nekonečna, osamění, krásy i melancholie. Měsíc, pustý a tichý, ale přesto plný tajemství, kontrastující se životem a očekáváním na Zemi. Atmosférické. Povedlo se ti.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Lunární romantik : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Od všeho tak trochu
Předchozí dílo autora : Těším se..
