přidáno 29.12.2024
hodnoceno 9
čteno 106(14)
posláno 0
    
.

slunce tak nízko

že    hojí    dno    duše

tma    se  někdy  léčí    tmou

samota slunovratu prodlužuje stíny

. . .


chladného vzduchu se zhluboka

nadechnout a přestat čas

dělit na vteřiny

.
přidáno 20.01.2025 - 22:12
Psavec: Mlčeti Zlato: Miňko: LadyLoba: Hanulka: Dandy: Moc děkuji.
přidáno 20.01.2025 - 22:12
puero: Díky za krásný komentář. Tu blahodárnost tam vnímám také, tak jsem ráda, že se přenesla, že jsi ji tam našel.
přidáno 04.01.2025 - 23:55
Uff
přidáno 04.01.2025 - 23:23
Samota slunovratu. Mám rád zimní večery a jejich majestátní ticho a samotu. Konečně jsem duší horal. Samota slunovratu má v sobě velebnost, která jak píšeš, naučí člověka jinak vnímat čas. Pěkné. Některé neotřelé výrazy v básničce mě oslovuju a taky se ztotožňuju s tím, že tma se léčí tmou, byť to vnímám i trochu jinak... blahodárně.
přidáno 02.01.2025 - 08:45
Magicky kouzelná.
přidáno 30.12.2024 - 23:04
Hezky se povedla.
přidáno 30.12.2024 - 00:14
Oslovila....
přidáno 29.12.2024 - 10:51
Moc pěkná slova.
přidáno 29.12.2024 - 05:53
Leslie : moc krásná ! Díky a přeji ti hodně lásky, štastí a všeho, co si budeš přát.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Před slunovratem : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Do námrazy vykreslená
Předchozí dílo autora : Tři sudičky

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2025 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming