 29.12.2024 9 304(16) 0 |
.
slunce tak nízko
že hojí dno duše
tma se někdy léčí tmou
samota slunovratu prodlužuje stíny
. . .
chladného vzduchu se zhluboka
nadechnout a přestat čas
dělit na vteřiny
.
20.01.2025 - 22:12puero: Díky za krásný komentář. Tu blahodárnost tam vnímám také, tak jsem ráda, že se přenesla, že jsi ji tam našel.
04.01.2025 - 23:23Samota slunovratu. Mám rád zimní večery a jejich majestátní ticho a samotu. Konečně jsem duší horal. Samota slunovratu má v sobě velebnost, která jak píšeš, naučí člověka jinak vnímat čas. Pěkné. Některé neotřelé výrazy v básničce mě oslovuju a taky se ztotožňuju s tím, že tma se léčí tmou, byť to vnímám i trochu jinak... blahodárně.
29.12.2024 - 05:53Hanulka
Leslie : moc krásná ! Díky a přeji ti hodně lásky, štastí a všeho, co si budeš přát.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Před slunovratem : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Do námrazy vykreslená
Předchozí dílo autora : Tři sudičky
