Mezi větvemi
ševelí lež
obaluje svět nánosem líbivé špíny
uprostřed zimy
kdy není prostor pro pravdu a pro květiny
na povrchu holých věcí
ulpívá pachuť
cizí viny
chytá se na lidi
jak vlákna pavučiny
sebe já znám
to nejsem já
s bezmocí
sleduji zlo
vpíjet se do krajiny
ševelí lež
obaluje svět nánosem líbivé špíny
uprostřed zimy
kdy není prostor pro pravdu a pro květiny
na povrchu holých věcí
ulpívá pachuť
cizí viny
chytá se na lidi
jak vlákna pavučiny
sebe já znám
to nejsem já
s bezmocí
sleduji zlo
vpíjet se do krajiny
20.01.2025 22:21
Sasanka: To se těžko vysvětluje, ale patří to tam. Někteří čtenáři v ní mohou najít jiný rozměr, ale pro mě je o překrucování reality, o vylhané verzi sebe sama i druhého člověka, kterou někdo šíří se záměrem druhého poškodit a sobě dodat “potravu” ve formě soucitu, lítosti či obdivu ostatních.
20.01.2025 22:13
Miňko: To je zajímavý pohled a až se na ni zvládnu podívat s odstupem, zvážím to. Ale zatím je tam pro mě těch 5 řádků hodně důležitých. Díky.
11.01.2025 15:56
Zamilla
Pěkná a chytrá poezie...
05.01.2025 22:51
Hodně mne zaujala ale osobně bych posledních 5 řádků vynechal. Smysl by zůstal, zhuštěné poselství a formu by to potěšilo. Ale je to jen můj názor....
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.