///Děsná blbost, 5ti minutovej výplod///
přidáno 10.09.2008
hodnoceno 3
čteno 1728(15)
posláno 0
Představte si že si SMUTEK na vás udělá chvilku čas. Sedne si s váma a bude naslouchat....Bude celou tu dobu čučet do země a šoupat nohama...Máte přeci deprese, nic se nevede, postěžujete si...Vy mu řeknete všechno co máte v hlavě, vylíčíte mu do posledních detailů váš život, od prvních krůčků po první cigaretu, první záškoláctví, první lásku, první políbení. A on bude celou dobu, co budete mluvit jen sedět, a naslouchat..... Myslíte,že odpoví, když se ho na něco zeptáte? Těžko, vždyť je to smutek.....Neodpoví, jen pokrčí rameny....Možná se pak rozloučíte v dobrém, nebo ve zlém, možná že už se nikdy neuvidíte, možná že ano... Co když půjdete dál potkáte Lásku? Trápení? Zlost? Hněv, Nenávist? Slast, Chtíč, Věrnost? Co by ste jim řekli? Postěžovali si, usmáli se, zašli na pivo, nebo je jen slušně pozdravili a šli dál?
přidáno 10.09.2008 - 20:42
tom: Každopádně tě to nikdo nenutil to číst ;)
přidáno 10.09.2008 - 18:43
no myslím, že pokud ti to trvalo pět minut, tak je to fakt dobrý:)...jako nebudem si nic namlouvat..není to nic světoborného, ale kdybys to rozpracovala (třeba personifikace smutku v našem běžném životě)...ty jo:)...to už by nebyla taková blbost;)...
přidáno 10.09.2008 - 12:27
vzdycky mne zajimalo, proc to lidi davaji na internet? sama jsi napsala, ze je to blbost, petiminutovy vyplod a presto tu to je... achjo

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Posezení se smutkem : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Láskla k bleskům
Předchozí dílo autora : Jak zatoulaní psi

» nováčci
DSA
» narozeniny
ykim [17], Fila [16], panmys [16], HaNina [14], Nina93 [14], Pajalord [13], ESCHATOL [11], Adeline [9], Konvalinka25 [2]
» řekli o sobě
shane řekl o Severka :
Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

Wprices.com

Životní náklady - Všechny ceny na jednom místě

© 2007 - 2026 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming