Z Jiného těsta

Jsi moje, jsem tvůj - jsme svoji.
Kdypak se nám tenhle chleba ojí?
Za jak dlouho ze všech našich snů a lásek
zbyde jenom mouka, voda, sůl a kvásek?

Jsem tvůj, jsme svoji, ty jsi moje.
Máme každý vlastní dveře do pokoje.
Tam si hezky v teple kvasíme a kynem
na půl cesty mezi postelí a linem.


Proč to spolu pečem,
když pak máme v břiše křeče?
Všechna pokora hned okorá
a tvý oči - jak dva kmíny
ani jeden tvrdý drobek nerozmočí.


Jsme svoji, jsi moje a já tvůj.
Aspoň do zítra si tohle pamatuj,
než nám zaděláš na další fiaska
a mně zas moje kůrka popraská