Co bych si počala
s nadějí
dnes už snad nejsem tak pošetilá
kdysi bývala jsem
křehká jako víla
dnes se spíš podobám vlčici
divá samotářka
tesáky na svět cením
nejen navenek
se měním
v zamrzlém světě
ve sněhu stopy co nikam nevedou
přichází obleva
úlevy prostá
bloudím
na hraně vyhaslých sazí
svou smečku nenacházím
s nadějí
dnes už snad nejsem tak pošetilá
kdysi bývala jsem
křehká jako víla
dnes se spíš podobám vlčici
divá samotářka
tesáky na svět cením
nejen navenek
se měním
v zamrzlém světě
ve sněhu stopy co nikam nevedou
přichází obleva
úlevy prostá
bloudím
na hraně vyhaslých sazí
svou smečku nenacházím
25.03.2024 18:39
Hanulka
Leslie : pocitová zvláštní, ale líbí se mi. Děkuji.
25.03.2024 18:31
Sasanka: Děkuji, nějaký smutek v ní bude, ale také dost záleží na úhlu pohledu.
12.03.2024 21:12
Martin Laumann: Děkuji, vždy potěší, když se ten pocit povede přenést tak, jak měl.
09.03.2024 08:42
Krásné zachycená melancholie a odcizení, moc se mi líbí hlavně poslední tři verše.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.