Podzim v kraji

Před venkovským kostelíkem
tam říčka tiše protéká

Na jaře, jak bývá zvykem,
provázeni špačků křikem
my, příchozí zdaleka
za nehybnou berem kliku
Otevírej, zpovědníku!

Kdo zatluče, já či ty?

Venkovský kostelík hlídá
můstek, střechou zakrytý

Stará prý nám lípa stín dá
když touhy srdcí výkřiky
spojit chtějí naše dlaně
Úsměv jara dýchá na ně
pod loubím štíhlé gotiky
...

Přešel čas, je podzim v kraji
říčka, most a špačků křik,
lípy kol se marně ptají
proč jen já a kostelík...