|
Náhodná návštěva Milotického zámku u Kyjova
|
Tak po staletí již tu dříme
nerovný kámen dlažební,
čí stopy nese, sotva víme,
vždyť každý den se rozední
Železo v bráně vykované,
kdo za kliku tu kdysi bral
i legendou se možná stane,
trubačů uvyk na chorál
Mat okenic a římsa rovná
výhled do dálek mnohých stran,
tam Teresie cisařovna
procitla v jednom ze svých rán
Bez povšimnutí, bez koberce
zas jiný prošel línou zdí,
na znavené dřímal herce,
záhony růží v pozadí
Snad já to byl kdys v dávném žití
bych erb přizdobil houslí klíčem
I dnes se v kašně voda třpytí....
(nepříjde zas ta rána bičem?)
01.09.2008 16:19
Ta klika léty oblýskaná,
za níž život 100krát bral
zná ta slova vyzpívaná,
slova textů na chorál...
V zákoutí cit tiše plyne,
by venku nezmizel hned pryč,
tvé šlépěje jsou 100krát jiné,
dál v srdci máš houslový klíč!
za níž život 100krát bral
zná ta slova vyzpívaná,
slova textů na chorál...
V zákoutí cit tiše plyne,
by venku nezmizel hned pryč,
tvé šlépěje jsou 100krát jiné,
dál v srdci máš houslový klíč!
31.08.2008 21:31
Jejda, on je opravený...sluší mu to (tomu zámku)..
Připomnělo mi to moje mládí, děkuji za krásný zážitek z básně.
Připomnělo mi to moje mládí, děkuji za krásný zážitek z básně.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.