Minarety

Sedmdesát sedm kapek chladivého deště
se mění v dlaních na sklenici mámivého chianti
pláčeš jak dítě, ztracené v cizím upršeném městě
semafor křičí STOP, STOP! vy dva promáčení amanti

pršíš mi na rety
svou bolest z blížení a sladkost z odloučení
jak dva minarety trčíme v pouštním kraji plném opolidí bez účelu

nikdo už nepřijde
ty nikdy neusneš
já už se neproberu