Vlárský Průsmyk.

Nad bukovou zemí
modrý oceán
protkaný nadějemi
svůdných jiskřivých rán

tam nádraží se kloní
ve stínu starých lip
nad ním hřbety sloní
údolí jako zip

dál koleje vedou
však vlaky nejezdí
otázky ve mě předou
proč dopravní je zdí.