Uvnitř
Měla bych tě nechat zahojit
A kvést, tam, kde je potřeba
.
.
Byla jsem místo,
byla jsem náruč,
kde našla si klid
A já jistotu, že je někdo semnou
Vůně kůže jako právě rozkvetlá louka
jaro v duši
Kdo mohl to tušit?
Jsem místo,
před kterým se chceš schovat
Už nejsem přístav,
ale chladný nádraží
Měla jsem víc hladit Tvojí křehkost
Co víc člověk může ztratit?