V Chudobkovém háji

Venku prší...
kapka po kapce
myšlenka za myšlenkou
se vsakují do země.

Už teď čekám na jaro
až ve mě začne pučet
zárodek čehosi
duhově barevného.

S motýlí lehkostí
v kokonu něžnosti
srdce se rozbuší
až nastane správný čas.

Na pár měsíců
zachumlaná v pápěří
budu čekat na Tebe.
Snad se konečně sejdeme
tak jako kytka s motýlem.

Na cestě radosti
rozpůlíme koláček štěstí
s předpovědí na příští rok.
Půda se opět obnoví
v chudobkovém háji.