|
Na motivy mé oblíbené dětské knížky.
 24.11.2022 4 761(10) 0 |
Létám...
nebo padám
volným pádem.
Roztažené prsty na rukou
předstírají perutě
a vítr deformuje
můj dech i myšlenky.
Štěstí mi slzí z očí
a věčné mladí
s rozverností
mě vlastní
šklebí se na svět
podivných mrzutostí.
Po cestě nad oblaka
do Země Nezemě
vezmu sebou
spřízněnou duši
utrápeného dítěte.
Svoboda kouzelných bytostí
čekajících na můj návrat.
Žádné pohádky
nemusíš vyprávět
všechny je půjdeme prožít.
nebo padám
volným pádem.
Roztažené prsty na rukou
předstírají perutě
a vítr deformuje
můj dech i myšlenky.
Štěstí mi slzí z očí
a věčné mladí
s rozverností
mě vlastní
šklebí se na svět
podivných mrzutostí.
Po cestě nad oblaka
do Země Nezemě
vezmu sebou
spřízněnou duši
utrápeného dítěte.
Svoboda kouzelných bytostí
čekajících na můj návrat.
Žádné pohádky
nemusíš vyprávět
všechny je půjdeme prožít.
Ze sbírky: V obrazech
25.11.2022 - 22:36Trápení a vysvobození. Lidé spoléhají na šťastný konec a protože vše je myšlenkou, pak mysleme hezky.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Šťastná myšlenka : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : V Chudobkovém háji
Předchozí dílo autora : Lady Snowblood
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
spivanka [17], Kosa [11], Pravda vítězí [9], none [8]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?
