přidáno 18.10.2022
hodnoceno 6
čteno 594(14)
posláno 0
Tak pojď lásko z pouště
vezmu tě do lesa
a připoutám tě
V rohu na mýtině
aby ses méně bál

Teď ucítíš jen
chladnou měkkost mechu
Medové houbičky ti dám
pak zahřeju tě
touhou horkých vzdechů

Uvidíš hvězdy
jako si je nikdy neviděl
Zaslechneš stromy
šepot věčné lásky
Navždy zůstaneme tam

v posledním objetí

přidáno 20.10.2022 - 18:47
Líbí se mi.
přidáno 20.10.2022 - 01:22
Každá láska má svou daň
a každý vztah má kompromis
Svou svobodu si chraň
nebo budeš na odpis
přidáno 19.10.2022 - 23:16
Přeživší do ticha hledí
o možnostech nic neví
za něžnosti se platit musí
kdo vyvrátit mu to zkusí?
přidáno 19.10.2022 - 15:54
Pěkné
Akonec moc hezká tečka
přidáno 19.10.2022 - 13:54
Díky Leni.
přidáno 19.10.2022 - 13:42
Nádherné...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Zkamenělé duše : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Darem sami sobě
Předchozí dílo autora : Jako modřín

» narozeniny
Reiko [14], lk.firefox [13], Crystal [10], zlatesvetlo [8], Maureen [8], ZaZu [2], Tomáš Černý [2]
» řekli o sobě
Sokolička řekla o Boleslava :
Máme toho hodně společného (myslím), zejména co se sportovců týče (pro tebe ale s dobrým koncem, což je super). A naše - vaše Plastic walkway s.r.o. leckoho nadzdvihly ze židle.:o)) Kromě toho je to jedna z nejnadanějších autorek tady(aspoň podle mě).
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Tématická soutěž

Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2025 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming