|
...
 29.09.2007 2326(20) 0 |
Připít si z hříchem, se slůvky si tiše hrát,
dusit se smíchem, pod tebou láskou tát.
Líbat se pod lampou snad tisíckrát.
O lásku, o tu se musíš stále prát!
Bezmezně jsem ti ji dávala
a z duše radostí plakala.
Usínala s tebou šťastná až k ránu,
teď do svědomí každý den si sáhnu.
Láska se nedá jen tak hrát,
když do očí musím se ti podívat!
Vzpomínám jak tvoje srdce pro mne bilo
a kousek tebe se ve mně uhnízdilo.
dusit se smíchem, pod tebou láskou tát.
Líbat se pod lampou snad tisíckrát.
O lásku, o tu se musíš stále prát!
Bezmezně jsem ti ji dávala
a z duše radostí plakala.
Usínala s tebou šťastná až k ránu,
teď do svědomí každý den si sáhnu.
Láska se nedá jen tak hrát,
když do očí musím se ti podívat!
Vzpomínám jak tvoje srdce pro mne bilo
a kousek tebe se ve mně uhnízdilo.
Komentáře zakázány autorem díla.
Kousek Tebe : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
Následující dílo autora : Slíznu si ze rtů
Předchozí dílo autora : Neznámá souhvězdí
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Reiko [14], lk.firefox [13], Crystal [10], zlatesvetlo [8], Maureen [8], ZaZu [2], Tomáš Černý [2]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?
