Vaporizace

Hlava jak rozstřelená na tisíc dílků,

bordel v ní jak v dětskym pokojíku,

když přemýšlím přešlapuju

z plastovejch vojáčků na kostky lega,

kolem mlžnej opar, dým – zbytky ega

unavenýho ze sociálního slalomu,

morálního žonglování na bodě zlomu

klesaje bez pevné půdy pod nohama

beznadějně ke dnu jako Artex,

stavy připomínající všepožírající vortex.


Konec, buď zrcadla ztrácí vůli reflektovat

nebo sám sobě mizím před očima.

Duševní vaporizace – zajímavý slovní obrat.