Ta měkká obejmutí za to stojí.
 11.12.2020
10
1130 (17)
0
Neboj.
Jsem to jen Já, zachumlaná do svetru.
A mé postavení
je jen lupnutí,
žeber od hrudníku.
Ani tím se srdce nenarovná.
Mrtvá kočka v příkopu.
Jablka na Zem spadaná
a břízky svítí dál svlečeným lesem.
Mlhy halí odhalení.
Věci jsou podobné nám
a my věcem.
 19.01.2021 07:55
Krásné...
 19.12.2020 07:09
Příliš tomu nerozumím, ale ten konec je mi tuze příjemný. „Mlhy halí odhalení. Věci jsou podobné nám a my věcem.“
 15.12.2020 10:35
Pěkné
 13.12.2020 21:19
bazi: díky!
 13.12.2020 06:58
V anotaci si oprav nesprávné "Ty", jsou to "Ta" obejmutí. Pokud's to chtěla napsat hovorově, musely by to bejt "Ty měkký obejmutí......"
 12.12.2020 16:09
Větrem učesaná, důvěřivé zvíře,
zvečera i zrána spočívá v své víře.

Tělo vlnou halí, pospájenou očky,
pohled jaký mají jen přítulné kočky...

Lidem podobají se prý mnohé věci,
natěsno bývají v šatníku jak v kleci...
 12.12.2020 13:12
a břízky svítí dál svlečeným lesem.
Mlhy halí odhalení. - To mě dostalo. Líbí.
 11.12.2020 22:20
Hezké, chválím.
 11.12.2020 16:32
Moc hezké. Už dlouho mám pocit, že stále víc lidí se podobá věcem.
 11.12.2020 13:52
Co dodat?Snad jen ,že jsem si málem spálil oběd. Vždy se snažím o napojení. Hezké

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.