Ne-boj

Ta měkká obejmutí za to stojí.

Chawwá

11.12.2020

básně/život

877(17)

Neboj.
Jsem to jen Já, zachumlaná do svetru.
A mé postavení
je jen lupnutí,
žeber od hrudníku.
Ani tím se srdce nenarovná.
Mrtvá kočka v příkopu.
Jablka na Zem spadaná
a břízky svítí dál svlečeným lesem.
Mlhy halí odhalení.
Věci jsou podobné nám
a my věcem.

Komentáře (10)

19.01.2021 - 07:55

Mlčeti Zlato

Krásné...

19.12.2020 - 07:09

Singularis

Příliš tomu nerozumím, ale ten konec je mi tuze příjemný. „Mlhy halí odhalení. Věci jsou podobné nám a my věcem.“

15.12.2020 - 10:35

Dandy

Pěkné

13.12.2020 - 21:19

Chawwá

bazi: díky!

13.12.2020 - 06:58

bazi

V anotaci si oprav nesprávné "Ty", jsou to "Ta" obejmutí. Pokud's to chtěla napsat hovorově, musely by to bejt "Ty měkký obejmutí......"

12.12.2020 - 16:09

shane

Větrem učesaná, důvěřivé zvíře,
zvečera i zrána spočívá v své víře.

Tělo vlnou halí, pospájenou očky,
pohled jaký mají jen přítulné kočky...

Lidem podobají se prý mnohé věci,
natěsno bývají v šatníku jak v kleci...

12.12.2020 - 13:12

vanovaso

a břízky svítí dál svlečeným lesem.
Mlhy halí odhalení. - To mě dostalo. Líbí.

11.12.2020 - 22:20

Psavec

Hezké, chválím.

11.12.2020 - 16:32

slavek

Moc hezké. Už dlouho mám pocit, že stále víc lidí se podobá věcem.

11.12.2020 - 13:52

človiček

Co dodat?Snad jen ,že jsem si málem spálil oběd. Vždy se snažím o napojení. Hezké