dozvuky plutí na moři, nohama jinde než na Zemi, létám
 24.08.2020
6
1380 (18)
0


Vysoká slanost stěžně,
foukne a člun houpe Tě něžně.
Vzpomínáš? Zem se vždycky tak nějak houpala.

Proplouváš a jen večer si uletíš,
průlety mimo světy, věty, květy...zbytečné.
Proč taky.
Hvězdy sypou se z nebe,
jsem tu Já, co dotýkám se Tebe
a strachy tváří se netečně.
 22.10.2023 23:24
Pěkná a uklidňující.
 27.03.2021 17:31
Chawwá: Pěkné, hezky přečteno, děkuji.
 28.08.2020 17:02
Hvězdy se houpou, chvěje se zem.
Tak nebuď skoupou a vem si mě, vem...

A o tvém nádherném přednesu už jsem psal (a nejen já).
 26.08.2020 21:13
človiček: děkuji za komentář, i mne to jaksi hřeje :-)
Zitra:
Doufala jsem, že to bude ta malá, co letí sama,
jako předvoj reje.
A přání splnila! Sic na krátko, jen co svítila,
ale to už se tak ve Vesmíru děje.
 26.08.2020 12:27
 Zitra
Hvězdy sypou se z nebe
Která z nich splní tvoje přání?
Bude to ten rej perseid?
Nebo ta jedna malá co letí za ním?

Moc krásné, díky!
 24.08.2020 22:55
Ta jemnost je podmanivá.Vřele doporučuji předčítat audio knihy.Pak bych to nabídl jako psychologický projekt do nápravných zařízení a po čase by mohla být pravděpodobně i nová amnestie.Člověka to hřeje jaksi.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.