přidáno 06.07.2008
hodnoceno 1
čteno 1413(15)
posláno 0
Zapomínáme.Jak příliš často a ochotně zapomínáme na všechny ty krásné okamžiky, které měly něco v našich životech znamenat. Vyměňujeme je za všednost a ubuhou čerň jíž plníme náš volný čas, pokud tedy nějaký zbývá.
Kolik krásných okamžiků, kdy čas zpomalil svůj chvat a člověk zůstal němě stát s hlavou plnou opojné vůně a nádhery toho okamžiku? A jak rychle dokázala tento okamžik smazat ta nekonečná všednost, se kterou se jen pomalu dokáže sžít.
Matou nás vteřiny vynucených prožitků. Chci zůstát dloho a bez dechu. Chci vidět let ptáka, chci znát odpověď na otázku, která mě právě napadla, chciležet v posteli, když se mi to líbí a když jsem s tím koho miluju, chci milovat vše co je ochotné mě milovat..
Však nechci zapomenout...
přidáno 06.07.2008 - 11:52
všednost a stereotyp = nejhorší zabiják...velice pravdivé

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Vzpomínky : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Můry

» nováčci
selnekivik
» narozeniny
vdana [16], Angel12 [16], Marnerin [11], AdamSeski [11], Krysař [9], Slovanská Julie [7], Spero [6], Autor [2], milos [1]
» řekli o sobě
slnečnica řekla o DDD :
Majster "vesmírnej poetiky". Vždy, keď čítam Jeho verše, akoby som sa na okamih dotkla hviezd. Skutočný zážitok, ďakujem, pán D. ;)
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

Wprices.com

Životní náklady - Všechny ceny na jednom místě

© 2007 - 2026 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming