24.02.2020
9
1111 (14)
0
Rozhodla jsem se sdílet...

Chodím do přírody, protože mě nabíjí. Miluju jí a ona miluje mě. Dává mi sílu a pocit, že vše je jak má být, dokonalé tady a teď. Objímám stromy, cítím jak tepou živoucí energií. Pošlu jim lásku a nechám se jí pohltit. Cítím se naplněná, silná a šťastná. Vím, že dokážu vše. Vím, a to je mocné. Život je krásný, ikdyž hodně bolí. Děkuji...
Protože být šťastnou je jen moje rozhodnutí.

S láskou a úctou
Vaše Johana
 14.05.2020 18:02
Mám to dost podobně, děkuji za sdílení.
Kéž Tě dál příroda inspiruje k Tvému vlastnímu tvoření.
 04.05.2020 19:37
Příroda je krásná...
 06.03.2020 00:20
Kdyby tam nebyl ten úvodní první řádek a to poslední rozloučení na konci s podpisem, tak dejme tomu. Ale takto to je max. blogový/deníkový zápisek.
Proč to tam je? Moje Johana nejsi, sorry :-)
 28.02.2020 19:56
 Gladiol
Miluji přírodu též...
 27.02.2020 15:05
Johanko jsi příroda.Pořád to všichni nechápou.Prospíváme i stůněme vždy společně.Hodně zdaru
 26.02.2020 15:19
Jo a přírodě jsi úplně fuk. Při nejlepším Tě použije jako stavební materiál pro další experimenty. Ovšem to pozitivní naložení je nakažlivé, tak děkuji.
 25.02.2020 07:41
ať ti tvůj šťastný stav vydrží, nicméně toto bych viděla spíše do deníku.. je to jen takový ohraný výkřik..
 24.02.2020 16:36
Vítej vílo Johanko :-)
 24.02.2020 15:14
Vítej.
Vstupilas mezi spoustu lidiček, z nichž někteří jsou "život je krásný" a někteří zase "hodně bolí". Můžeme být rádi, že přibyla duše, pevně rozhodnutá být šťastnou.
Ať se ti daří.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.