Svůj úsměv servíruji s nadhledem...

Mám ráda rána, kdy
je nebe absolutně čisté
a dálnice zejí prázdnotou...
Při šestém odbití
z kostelní věže vznese se hejno holubů....

Mezi třešňovými listy
v aleji
lesknou se sladké kuličky...
ranní mlhou v dáli
prosvítá Ještěd...

Jdu...
/a cesta je cílem/
mezi prsty rosu
v levé ruce kytku z vlčích máků a obilí...
Jsem nově zrozený člověk
má mysl bez hříchu
raduje se dětským způsobem...

Náhlý závan
lipových květů ze zámeckého parku...
/uvařím si čaj/
Když otvírám staré dubové dveře
dlouhá kamenná chodba
zalitá je sluncem...

V kuchyni mažeš chléb čerstvým máslem
skrz bíle okenice hledíš do dáli...
Víš, že se vrátím...
a ruce na okamžik spočinou na tvých bocích...

Mám ráda rána, kdy
okamžik znamená věčnost...