přidáno 16.01.2020
hodnoceno 1
čteno 603(3)
posláno 0
Ze strachu mám z prstů tenké kabanosy
když dnů ubývá a přibývá bezesných nocí
zkouchlím se pod deku do klubíčka
v mé duši už dohořívá sedmá svíčka
a stíní se svět tak jak ho znám
z malých zlatíček na stěně jsou velcí obři
a tma halí den a svit zas noc
kaluže nejistoty se nadnášejí nad mou hlavou
snad až přijde má chvíle neuhnu stranou
pevně a statečně vstříc osudu svému
nehledaje stínu, nehledaje vody
jen citu co matka má k holátkovi.

Bolest ta odezní
rány se zhojí
život co jeden, nyní je dvojí.
přidáno 18.01.2020 - 16:49
Hodně štěstí! :)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Zrození : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Čekání na středu
Předchozí dílo autora : K nám

»jméno
»heslo
registrace
» narozeniny
Chloé [12]
» řekli o sobě
Máta řekla o Amelie M. :
Fascinuje mě její humor a nadhled, do kterého dokáže zabalit životní moudrost a když je potřeba, okořenit ho i špetkou hořkosti. Umí mě rozesmát i rozplakat a to se povede málokomu. Krom toho je nesmírně milá čtenářka a velká podpora. Díky!
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Apple MacBook

Na skvělém Macbooku vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku