přidáno 16.01.2020
hodnoceno 1
čteno 944(3)
posláno 0
Ze strachu mám z prstů tenké kabanosy
když dnů ubývá a přibývá bezesných nocí
zkouchlím se pod deku do klubíčka
v mé duši už dohořívá sedmá svíčka
a stíní se svět tak jak ho znám
z malých zlatíček na stěně jsou velcí obři
a tma halí den a svit zas noc
kaluže nejistoty se nadnášejí nad mou hlavou
snad až přijde má chvíle neuhnu stranou
pevně a statečně vstříc osudu svému
nehledaje stínu, nehledaje vody
jen citu co matka má k holátkovi.

Bolest ta odezní
rány se zhojí
život co jeden, nyní je dvojí.
přidáno 18.01.2020 - 16:49
Hodně štěstí! :)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Zrození : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Čekání na středu
Předchozí dílo autora : K nám

» narozeniny
LadyLoba [18], marička [18], JFTWT [14], Meonys [11], slavek [6], Morholt [3], aska [1]
» řekli o sobě
Jsoucno řekl o timelady :
Pokud jste si někdy mysleli, že jste nešikové, asi jste nikdy nepotkali timelady. Šarmantní dívka milující hodnoty již neexistujících směrů, víno a Hraběte. A možná i trochu mě.
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

Wprices.com

Životní náklady - Všechny ceny na jednom místě

© 2007 - 2025 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming