přidáno 09.11.2019
hodnoceno 1
čteno 156(6)
posláno 0
A zbyl jen mrazivý pocit,
jako když na zdi zůstane
obrys po zmizelém obraze.
Prach lehce krouží vzduchem.

Jsem vykradeným kostelem.
V mém srdci spí vítr, tančí
a vlčí zpěv rozřezává ticho,
minutu po minutě. V kruhu.

Svátosti jsou pryč, odneseny.
Dala jsem se celá, oči žhnou.
Co na Tě teď čeká ve tmě,
když vše dobré jsi již pozřel?

přidáno 09.11.2019 - 14:21
Někdy se musí nejdřív rozbít v poušti džbán s vodou,aby člověk pochopil svoji žízeň.A jindy je třeba zbořit chrám,aby láska pronikla do luk a hájů,kam vždy patřila.Jak rád bych z kostela vyběhl ven.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
KOSTELNÍ : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Vlk
Předchozí dílo autora : POHŘEBNÍ

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Najlepsie online hry

Najlepsie hry recenzia

IPad Pro

Na velkém iPadu Pro vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

Studio Handi

Oficiální webové stránky autorského studia handicapovaných umělců, stu

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2020 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku