 06.05.2019 4 1207(9) 0 |
Rozpraš mě do větru
s poslední vzpomínkou,
než zafouká silněji
a nádech odnese.
Rozpraš mě do větru
na hraně svítání,
ať ještě proletím
nad vřesy v lese.
Rozpraš mě do větru,
do svěží zeleně,
kde v krajce z mlhy
též podobna plynu.
Rozpraš mě do větru,
kde tělo své půjčené
navrátím přírodě,
se zemí splynu.
Rozpraš mě do větru
kde popel můj s dubovým
v jediném zachvěju
se tichounce proplete.
Rozpraš mě do větru
ať z kůže mé spálené
s blížícím ránem
sasanka rozkvete.
s poslední vzpomínkou,
než zafouká silněji
a nádech odnese.
Rozpraš mě do větru
na hraně svítání,
ať ještě proletím
nad vřesy v lese.
Rozpraš mě do větru,
do svěží zeleně,
kde v krajce z mlhy
též podobna plynu.
Rozpraš mě do větru,
kde tělo své půjčené
navrátím přírodě,
se zemí splynu.
Rozpraš mě do větru
kde popel můj s dubovým
v jediném zachvěju
se tichounce proplete.
Rozpraš mě do větru
ať z kůže mé spálené
s blížícím ránem
sasanka rozkvete.
10.05.2019 - 15:42Kdybych zrovna nejela v přeplněném vlaku, tak bych té slze, která se po přečtení tvojí básně drala ven uvolnila cestu. Ale udržela jsem se. Žalostně jemná báseň. Jemná a lehká jako ten prach letící vzduchem.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
POHŘEBNÍ : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : KOSTELNÍ
Předchozí dílo autora : LIŠČÍ
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
pocitová řekla o Delivery :mam tě ráda!! a sem hrozěn ráda, že sem si tě přečetla někdy už strašně dávno na literu a teď tě čtu dál...hlavně seš ale skvělá slečna, co mi pomáhá a že tu seš, je dobře. a zasloužíš si úplně nejskvělejší život, a ty ho budeš mít, určitě.....seš to přece ty teress :)
