 07.11.2019 4 1148(8) 0 |
Potkal jsem nebe dýchající,
slunce co teď mne zebe,
střetnutí plné vibrací, představilo mi tebe.
Jsi pocitem i věděním, jsi tápáním,
mým vědomím,představou co se vyplní,
i přáním co se nesplní.
Skutečnost víc než skutečná,
přesto jsi v dálce nevděčná.
Netečnou a i statečnou když chceš mne vedle sebe.
Kéž moh bych sáhnout pod kotník
a postavit se vzpříma,
konečně se už rozletět, s tou duší co jen dřímá.
Dál než jen daleko,
hloubš než je jádro,a
ndělem bez nebe, stačilo málo.
V okamžik rozletu,
ve chvíli zrození,
stalo se zboření, v prach.
slunce co teď mne zebe,
střetnutí plné vibrací, představilo mi tebe.
Jsi pocitem i věděním, jsi tápáním,
mým vědomím,představou co se vyplní,
i přáním co se nesplní.
Skutečnost víc než skutečná,
přesto jsi v dálce nevděčná.
Netečnou a i statečnou když chceš mne vedle sebe.
Kéž moh bych sáhnout pod kotník
a postavit se vzpříma,
konečně se už rozletět, s tou duší co jen dřímá.
Dál než jen daleko,
hloubš než je jádro,a
ndělem bez nebe, stačilo málo.
V okamžik rozletu,
ve chvíli zrození,
stalo se zboření, v prach.
16.11.2019 - 17:37Inu, co lepšího přidat jako komentář, tak jako u předchozí básně, tak i tak i tak doporučuji úžasnou knihu Moc přítomného okamžiku od Eckharta Tolleho. Včera jsem ji pořídila tatíkovi k Vánocům a asi jich zřejmě pořídím vícero. Opravdu klenot. :);)
16.11.2019 - 17:32Jiří Stratil: Mně to tedy přijde velmi neuctivé. Možná někdy znamená mlčeti zlato.
08.11.2019 - 06:39Jiří Stratil
Mnoho slov, méně někdy znamená více.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Vědma : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Tvaroh na talíři
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 2» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
GiovanniB [18], stekatko [18], Miloš Konáš [16], Jiří Turner [12]» řekli o sobě
wojta řekl o "Autor"sám :Nemám rád, když mě nutí, dělat něco z chutí. To se mě právě stalo, že chci vložit další ,,dílo" a hle, nejde to. Nejsem dosti aktivně kritický a počet vložených děl, začíná převyšovat počet kritik. Jistě, mohl jsem to přejít mlčky, zkritizovat nebo pochválit jiného autora- autorku, mohl jsem .... . Ale to se neslučuje s mým naturelem, avšak dříve, než-li začnu pěnit, bych se měl zeptat sám sebe k čemu to všechno vlastně je ? Někdo moudrý napsal, že inteligenci nelze jednoznačně definovat, ale je to zhruba stav přizpůsobení se lidem, kteří nebyli ochotni se přizpůsobit. Je to věc názoru, ale abych dostál pravidlům, budu kritizovat - sám sebe. Pravidla to nezakazují, navíc já se dostatečně znám natolik, abych věděl, co si mohu jako kritik k sobě, jako autorovi dovolit, mohu se proto plně opřít do významu díla, které jsem jako autor napsal a které současně, jako kritik kritizuji. Jednou jsem měl napsáno v posudku: v kolektivu je oblíben i když jej svým jednáním, často rozvrací. Tenkrát jsem se zlobil, dneska tomu musím dát za pravdu.
