Cítím se trochu jako strom

hladový člověk
naslouchá bluesovému rytmu vlaku
věř
les není temný
jen část světla prostě ignoruje

v tenhle moment
hloubavá mysl dostává
tolik času přemýšlet

-

člověk je studánka
a z mnohých nikdo nepije
trochu jsem uletěla svému daru
víc znamenají borůvky - jehličí - děti -tma
nelituj mne že miluji víc louku
cítím se jako bříza které osekaly vlas

bujná koruna
ještě neznačí správně žitý letokruh
mám zkrácené ruce
zbývá drásat nebe jazykem

promiň
nevidím horizont tvé hlavy
nemohu suverénně vlát
to se nesluší pro nízké stromy

-

ticho není důvodem udusit se modlitbami
kdyby se všechno stalo dřív
plná bych přivykala vůni
odkojena včelami
lačně bych dýchala luční pot
hospodáři

nemusíš mě kácet
abych už nikdy nerostla
úplně stačí když mi vezmou
veverky a les

jižní svah
dělá ze sebe můj plot
chvíli jsem myslela že obrazím


ale nepřelstím ten dým