|
|
snad kvůli trošce
zbylého času
vítr dál dmýchá kupředu můj dech
nezraju
ani se nechvástám dávnou vůní
nejsem jablkem
které by muž
krájel spolu s něhou
a zhltl jakmile kolemjdoucí skloní zrak
/s léty vyprchala hříšně kyslá chuť
nejsem už plod
z kterého by ujídala chtivá ústa chlapce
pihy k stáru
krásu spíše berou
ještě si ale vzpomínám
která barva slušela mým rtům
a kolik dravců klovalo mi z šíje
-
má vnučko
mívalas oči hořce čajový
a gesta nemotorně svá
přijď
žádné cizí město nemá tolik světla
aby ses za námi nevrátila
ukázala bych ti fotky z dětství
a zavzpomínali bychom na to tvé
ráda bych zjistila
co maluješ
kde ráda létáš
koho miluješ
a jestli si na mě vzpomeneš
až zbude jen pahorek
na louce za chatou
-
vím že už nikdy
nedoženu svět
ale ještě se umím červenat
když sním že by muž
byl krb a hřál
jsem sama v zemi kde jsi rostla
údolím šumí svatojánská noc
a ještě vůbec
nechci spát
zbylého času
vítr dál dmýchá kupředu můj dech
nezraju
ani se nechvástám dávnou vůní
nejsem jablkem
které by muž
krájel spolu s něhou
a zhltl jakmile kolemjdoucí skloní zrak
/s léty vyprchala hříšně kyslá chuť
nejsem už plod
z kterého by ujídala chtivá ústa chlapce
pihy k stáru
krásu spíše berou
ještě si ale vzpomínám
která barva slušela mým rtům
a kolik dravců klovalo mi z šíje
-
má vnučko
mívalas oči hořce čajový
a gesta nemotorně svá
přijď
žádné cizí město nemá tolik světla
aby ses za námi nevrátila
ukázala bych ti fotky z dětství
a zavzpomínali bychom na to tvé
ráda bych zjistila
co maluješ
kde ráda létáš
koho miluješ
a jestli si na mě vzpomeneš
až zbude jen pahorek
na louce za chatou
-
vím že už nikdy
nedoženu svět
ale ještě se umím červenat
když sním že by muž
byl krb a hřál
jsem sama v zemi kde jsi rostla
údolím šumí svatojánská noc
a ještě vůbec
nechci spát
Hmatám po slovech jako slepec a osahávám duše,abych spatřil tu co to psala.Pak se prsty stáhnou,v jejich konečkách doznívá mravenčení.
Zase jednou mě Tvá báseň dostala, a bez zbytečných tanečků mě bodla přímo do hrudi. Má pár krásných míst a ten konec je úžásný.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Na sklonku : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Cítím se trochu jako strom
Předchozí dílo autora : Střípky vzpomínek
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
dvakredencedekadence řekla o NoWiš :jednou si zapálil ksicht, když se snažil hecnout vypití zapálenýho něčeho, co mělo přes 70% a když jsem to sfoukla, chutnalo to trochu jako karamel. prý se to pije brčkem, kámo! tak jsem ho uhasila. prasák, herečka a často mě překvapuje, jak produktivní vlastně je. člověk by to do něj ani neřekl. nejen, že má nulový morální zásady, ale dokáže si to ospravedlnit tak, že to dává smysl. nevím přesně na co má talent, ale má ho. mám tě ráda, bratře.

