přidáno 20.10.2019
čteno 785(12)
posláno 0
Je to jak velká černá díra,
ta zášť a vztek co z tebe vychází,
nesnáším, když se na mě dlouze díváš
mám strach, když kolem mě se stále procházíš.

Tichými kroky blížíš se jak smrt,
tvůj dotek pálí mě a ničí,
kdybych mluvila,
tak svět by v tobě viděl jenom ničemu,
mám vždycky chuť zařvat, že jsi strašnej zm*d,
ale kolem davy lidí křičí,
řvát, to by bylo k ničemu.

A pod Petřínem dál si auta svítí,
světla se snaží rozbíjet tu šeď,
a někde v kopcích vadne jedno kvítí,
hyne a trouchniví jak Lennonova zeď.
Komentáře zakázány autorem díla.
Křik pod Petřínem : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů

Následující dílo autora : Sketa
Předchozí dílo autora : Ve tmě

» narozeniny
zajem [16], nebezpecny [15], Nevim7 [9]
» řekli o sobě
Dream řekla o Hunter :
Častý melancholik a snad ještě větší snílek než jsem já. Držím mu palce ve všem, protože on je asi jeden z mála lidí, kdo si zaslouží svůj malý dokonalý svět a život. Snad se mu všechny sny jednoho dne vyplní a snad sám nad sebou nezlomí hůl - udělal by totiž nehoráznou hloupost.
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2025 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming